Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NKÚ: Z peněz na přístavy v Kolíně spravili železniční most a nádraží

  8:39aktualizováno  8:39
Z peněz, které byly určeny na modernizaci vodních cest a přístavů, se v Kolíně opravil železniční most a nádraží. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Finance měly jít na rozvoj vodní dopravy a zvýšení jejího podílu na nákladní dopravě, který je zatím minimální.

Zdvihací železniční most ve středočeském Kolíně (březen 2014) | foto:  František Vlček, MAFRA

„Z prostředků na rozvoj vodní dopravy tak byla zaplacena například kompletní rekonstrukce dvou nástupišť na nádraží v Kolíně - a to včetně nového zastřešení, osvětlení, informačního systému či výměny nákladního výtahu,“ popsala mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková.

Doplnila, že při zadávání některých stavebních prací navíc Ředitelství vodních cest porušilo zákon o veřejných zakázkách.

„Jak uvádí NKÚ, prodražení rekonstrukce mostu v Kolíně způsobily investice do železniční infrastruktury. Jenže i tyto investice byly potřebné a stát se je chystal realizovat (například rekonstrukce nástupišť a kolejí na nádraží). Žádné prostředky se neztratily a železniční trať se výrazně zkvalitnila, pouze byly investovány z jiné položky resortu dopravy,“ reagoval na zprávu kontrolorů tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Doplnil, že výtky týkající se administrativních postupů, víceprací a zadávání veřejných zakázek nastaly před více než čtyřmi lety. „Od té doby nejen Ředitelství vodních cest kompletně změnilo personální obsazení oddělení veřejných zakázek, ale zavedlo nové zpřísněné postupy, aby se tyto problémy již nemohly opakovat,“ dodal.

„Rekonstrukce kolínského železničního mostu nebyla jediným problematickým projektem, u něhož rostly náklady. Ministerstvo dopravy schválilo k financování řadu dalších projektů, které vykazovaly významné nedostatky, a souhlasilo s navyšováním jejich rozpočtů, aniž by se příčinami těchto nárůstů dostatečně zabývalo,“ doplnila Málková.

Například u projektu splavnění Vltavy v úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou ministerstvo schválilo bez připomínek trojnásobné navýšení nákladů. Ty tak vyšplhaly na 880 milionů korun. Podobně tomu bylo podle Málkové i u dalších dvou projektů.

Navýšení nákladů Vltavské vodní cesty nastalo podle Bukovského během přípravy tohoto projektu, kdy Ředitelství vodních cest zjistilo, že původně odhadované náklady na základě jen rámcových podkladů bez podrobných geologických průzkumů jsou značně podhodnocené. „Během stavby se ale žádné další zvýšení již nekonalo a naopak byly stavby dokončeny s úsporami,“ poznamenal Bukovský.

Ministerstvo dopravy připouští, že další investice do modernizace labské vodní cesty pro nákladní dopravu postrádají smysl, pokud nebude dokončen projekt Plavební stupeň Děčín, který řeší problematický plavební úsek na dolním Labi.

Tento projekt opakovaně naráží na problémy při posuzování vlivu na životní prostředí, jeho výstavba byla již několikrát odložena a v současné době je naplánována na roky 2018 až 2021. Přesto Ministerstvo dopravy na středním toku Labe schválilo výstavbu řady projektů.

„Přestože jedním z hlavních cílů prioritní osy 6 operačního programu Doprava, z níž byla modernizace vodních cest především financována, bylo zvýšení podílu vodní dopravy na nákladní dopravě, tento podíl nadále zůstává zanedbatelný. V posledních pěti letech dosáhl nejvýše 0,43 % objemu přepravovaného zboží v tunách. Počet překladišť napojených na vodní cesty se nezměnil,“ dodala Málková.

Úřad se  zaměřil na působení Ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství vodních cest zejména při přípravě a výstavbě tří finančně nejvýznamnějších projektů na labské a vltavské vodní cestě, tedy na rekonstrukci železničního mostu v Kolíně, dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou a modernizaci přístavu v Ústí nad Labem - Vaňově. Kontroloval účelnost a hospodárnost prostředků vynaložených od roku 2009 na rozvoj a modernizaci vodních cest a přístavů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.