Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Sargent a Sims

  13:06aktualizováno  15:13
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Thomas Sargent a Christopher Sims. Komise je ocenila za metody, které pomáhají zjistit, jak rozhodnutí vlád a centrálních bank ovlivňuje ekonomický růst, nezaměstnanost, inflaci či investice. Ve Stockholmu to oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.

Držitelé Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2011 Christopher A. Sims (vlevo) a Thomas Sargent. | foto: Koláž - iDNES.cz

Sargent a Sims vyvinuli praktické nástroje, které dokážou ukázat, jak se například růst úrokových sazeb či snížení daní odrazí na HDP či inflaci. Zkoumali také, co nastane, když centrální banka trvale změní inflační zacílení nebo když vláda pozmění své záměry pro vyrovnaný rozpočet.

Christopher Albert Sims (68)

Profesor ekonomie a bankovnictví na Princetonské univerzitě se zabývá zejména ekonometrií. Byl jedním z hlavních propagátorů vektorové autoregrese v empirické makroekonomii. Napomáhal také rozvoji fiskální teorie cenové hladiny a teorie racionální nepozornosti.

Narodil se v roce 1942. Doktorát získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě. Od roku 1988 je členem Americké akademie věd a umění a od roku 1989 Národní akademie věd. Letos byl jmenován prezidentem Americké ekonomické asociace (AEA).

"Dnes jsou metody, které vyvinuli Sargent a Sims, základními nástroji makroekonomických analýz," zdůvodnil výbor svou volbu.

Sims a Sargent své výzkumy prováděli nezávisle na sobě v 70. a 80. letech minulého století. Jejich práce zůstává nanejvýš aktuální i v dnešní době, kdy se vlády a centrální banky snaží vyhnout recesím.

Sargentova a Christopherova práce totiž také pomáhá pochopit dopady hospodářských změn či šoků, jako jsou prudký růst cen ropy, inflace a nezaměstnanost. "Myslím, že metody, které používám a které Tom (Sargent) vyvinul, jsou základem pro nalezení východiska z těchto (současných) potíží," řekl během telefonické konference Sims.

Sargentova práce ukázala, jak může být strukturální makroekonometrie využita k analýze trvalých změn ekonomické politiky. Tato metoda našla využití například při studiu makroekonomických vztahů, když domácnosti a společnosti přizpůsobí svá očekávání souběžně s ekonomických rozvojem.

Simse zastihla zpráva o udělení ceny v posteli. "S manželkou jsme slyšeli telefon. Nestihl jsem ho vzít a nevěděl jsem, kam volat zpět, tak jsem šel opět spát," řekl v přímém telefonickém rozhovoru s novináři. Připustil ale, že ho napadlo, že by telefonát mohl souviset s udílením Nobelovy ceny.

Tu však podle svých slov do té doby nečekal. "Bylo to pro mě překvapení. Moc si toho vážím. Uvědomuji si, že výsledky mé práce jsou podepřeny prací jiných lidí a já vůči nim nyní cítím velikou odpovědnost," prohlásil Sims, který nyní působí jako profesor Princetonské univerzity.

Thomas John Sargent (68)

Profesor ekonomie Newyorské univerzity je považován za jednoho z předních představitelů takzvané školy racionálního očekávání, která vznikla v 70. letech minulého století v USA.

Sargent se narodil v roce 1943. Vystudoval Kalifornskou univerzitu v Berkeley a doktorát získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě. Od roku 1976 je členem Ekonometrické společnosti a od roku 1983 je členem Americké ekonomické asociace AEA.

Američané získají za svůj výzkum odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, v přepočtu zhruba 27 milionů Kč. Sims na otázku, kam by v dnešní turbulentní době investoval vydělané peníze, odpověděl, že by je po nějaký čas držel v hotovosti a pořádně by o tom přemýšlel.

Američané získávají Nobelovu cenu nejčastěji. Loni se o ni podělili Peter Diamond a Dale Mortensen z USA a také řeckokyperský Brit Christopher Pissarides (více zde).

Ekonomové ve své teorii analyzovali, jak státní regulace ovlivňuje například nezaměstnanost, volná místa a platy. Vysvětlovali třeba, proč vysoká podpora lidem bez práce vede k vyšší nezaměstnanosti a delšímu hledání práce.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Založila ji až v roce 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka Sveriges Riksbank.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trump ohlásil podepsání memoranda, v němž nařizuje prošetření údajných čínských...
Trump nařídil prošetření možných čínských krádeží duševního vlastnictví

Spojené státy prošetří údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Vyplývá to z memoranda, které v pondělí podepsal americký prezident Donald...  celý článek

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.