Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plynovod Nord Stream 2 je naše věc, vzkazují evropské firmy do USA

  17:23aktualizováno  17:23
Pět velkých západoevropských firem, které se podílejí na financování plynovodu Nord Stream 2, protestuje proti americkým sankcím vůči Rusku. Ty podle nich představují nepřijatelné vměšování USA do evropských záležitostí. Sankce se totiž mají týkat i evropských společností podílejících se na výstavbě ruských exportních plynovodů.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Firmy se obávají dopadu sankčního zákona, jehož návrh už schválil americký Senát a podle kterého by se měly zpřísnit a rozšířit hospodářské sankce vůči Rusku. Má-li americký zákon vstoupit v platnost, musí ho ještě posvětit Sněmovna reprezentantů, což není jisté, upozorňuje britský list Financial Times.

Investice za miliardy eur

Francouzská Engie, britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell, rakouský OMV a německé společnosti Uniper a Wintershall poskytnou na výstavbu Nord Streamu 2, s jejímž zahájením se počítá příští rok, úvěry v celkové výši 4,75 miliardy eur. Je to zhruba polovina plánovaných nákladů. Druhou financuje ruský koncern Gazprom.

Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.

Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.

„Zásadně platí, že sankce USA by se týkaly projektu, který není americký, nepodílejí se na něm američtí účastníci, ani není financován v amerických dolarech. Je to nepřijatelné vměšování do záležitostí evropských zemí,“ řekla pro Financial Times Isabelle Kocherová, šéfka francouzské společnosti Engie.

Klaus Schäfer, generální ředitel německého Uniperu, soudí, že Spojené státy projekt Nord Stream 2 zbytečně politizují. „Apeluji na všechny zúčastněné strany, aby se projekt nestal rukojmím globální politiky,“ prohlásil Schäfer.

O projektu pochybuje i Evropská komise

Tato a další vyjádření naznačují také podezření, že USA se snaží projekt Nord Stream 2 zablokovat, aby tím v budoucnu vytvořily lepší podmínky pro vývoz svého zkapalněného zemního plynu na evropský trh. Nord Stream 2 se ovšem příliš nezamlouvá ani Evropské komisi zastávající názor, že EU by měla snížit svoji závislost na ruském zemním plynu. Proti projektu nejsilněji vystupují především Polsko, Slovensko a trojice baltských zemí.

Poláci otevírají obří terminál na kapalný plyn. Jako pojistku proti Rusům

Polsko loni v létě oficiálně otevřelo velký terminál na zkapalnělý zemní plyn s roční kapacitou pět miliard kubíků. Dosud jeho prostřednictvím do Polska proudil zkapalněný zemní plyn z Kataru, ale na začátku letošního června připlul do přístavu Świnoujście první tanker s plynem z USA. Slavnostního uvítání lodě se zúčastnila i polská premiérka Beata Szydlová. Podle amerického ministerstva zahraničí vývoz LNG „podporuje americkou zaměstnanost, snižuje ceny energií našim partnerům v zahraničí a přispívá k energetické bezpečnosti v Evropě“.

Nord Stream 2, druhá větev přepravní trasy z ruského Vyborgu do severoněmeckého Greifswaldu, povede po dně Baltského moře souběžně se stávajícím potrubím Nord Stream 1, který je svými 1224 kilometry nejdelší plynovod na světě vedený po mořském dně. Začal se stavět v dubnu 2010 a první dodávky paliva byly zahájeny v listopadu 2011.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pobočka Bank of America.
Bank of America přesune kvůli brexitu evropskou základnu do Dublinu

Americká bankovní dvojka Bank of America přesune svou základnu pro služby klientům v zemích Evropské unie po odchodu Británie z bloku do Dublinu. Společnost to...  celý článek

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v Pchjongjangu (12. dubna 2017)
Sankcím navzdory. Kimova diktatura loni povyrostla o skoro 4 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) Severní Koreje se loni zvýšil o 3,9 procenta. Dosáhl tak nejrychlejšího tempa růstu za 17 let, a to navzdory mezinárodním sankcím,...  celý článek

Do konce války v roce 1945 bylo vyrobeno pouhých 630 vozidel známých pod...
VW v Brazílii toleroval mučení odborářů a komunistů, naznačují důkazy

Důkazy, že firma Volkswagen spolupracovala s brazilskou vojenskou diktaturou, vedla černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.