O zprávě norské komise informovala agentura Bloomberg. Vyplývá z ní, že hodnota zbývajících norských zásob ropy a zemního plynu by mohla klesnout ze současného bilionu amerických dolarů na zhruba 200 miliard. Způsobilo by to přísnější omezování fosilních paliv obsažené například v Pařížské klimatické dohodě.
Pokud by však světová environmentální politika zůstala v současné podobě, hodnota zbývajících norských rezerv ropy by se natolik nepropadla. „Ambiciózní mezinárodní klimatická politika společně s nižší poptávkou po fosilní energii zredukuje hodnotu zbývajících zásob ropy,“ uvedla norská komise ve své zprávě.
Norsko, které patří k největším světovým producentům ropy a zemního plynu, odhaduje, že zhruba 55 procent jeho zásob ještě zůstává pod zemí. Země by však přesto mohla z boje proti klimatickým změnám profitovat, myslí si šéf komise Martin Skancke. Norsko by totiž mohlo důrazněji využít svůj potenciál v oblasti výroby elektřiny z vody.
Zatím však země zůstává, především na evropské poměry, velmocí v oblasti těžby ropy a zemního plynu. Od objevení norských zásob na přelomu 60. a 70. let 20. století hrají tyto suroviny stále důležitější roli v norském hospodářství.
Příjmy z ropy jsou navíc klíčové pro financování sociálního státu, uvádí norské ministerstvo energetiky.
Ropa a zemní plyn představují 17 procent hrubého domácího produktu Norska, 21 procent příjmů tamního státního rozpočtu a 43 procent celkového exportu země. Tyto tři podíly navíc v posledních dvou letech rostou.
