Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Norský velvyslanec: Ropa nás chrání před úderem krize

  12:33aktualizováno  12:33
Když se řekne Norsko, Češi si představí fjordy, polární záři, sociální stát a vysoké daně. „Norové se s tím smířili, letos ve volbách se téma daní příliš neřešilo,“ usmívá se ve své kanceláři na Malé Straně nový norský velvyslanec Jens Eikaas.

Norský velvyslanec v Praze, Jens Eikaas. | foto: Josef Vostárek, MF DNES

V Evropě už málem zdomácnělo sousloví "Platit daně jako Nor". Kolik si Norové nechají vytáhnout z peněženek, že má vaše země tuto pověst?
To zdanění není nijak extrémní – přibližně 44 procent, to je stejně jako ve Francii nebo Itálii. Naopak Dánsko či Švédsko má daně vyšší. O výši daní Norové samozřejmě neustále diskutují, ale v podstatě akceptují, že jsou vyšší.

Co lidé dostávají za to, že takové daně zaplatí?
Bezplatnou zdravotní péči, podporu v nezaměstnanosti, absolventi dostávají sociální podporu před nástupem do své první práce, samozřejmostí je i starobní důchod. Norové si hlídají poměr mezi tím, co od státu dostanou, a tím, co mu odvedou.

Norsko však nežije jen z daní, pověstné jsou zisky z těžby ropy a zemního plynu. Díky tomu skončí norský rozpočet jako jediný ze zemí OECD v plusu. Co s těmi penězi děláte?
V roce 1990 jsme založili penzijní fond, který je dnes druhý největší na světě. V současnosti spravuje majetek v hodnotě 2 385 miliard norských korun (7 394 miliard Kč, tedy zhruba šest státních rozpočtů ČR, pozn. red). Dvě třetiny majetku jsou v akciích, zbytek v obligacích.

Jens Eikaas

"Penězi z fondu si pomůžeme a nemusíme se zadlužit. Norové vědí, že se mají dobře díky výdělkům z ropy."

Finanční krize se projevila razantním propadem akciových trhů, o kolik kvůli tomu Norsko přišlo?
Zhruba 800 miliard norských korun, ale během jara a léta se nám část ztrát vyrovnala.

Dovedete si představit, že by nějaký politik z Česka odolal vábení a nechtěl by peníze fondu rozdat v předvolebním šílenství?
V Norsku vládne široký konsenzus, že penzijní fond má sloužit budoucím generacím. Ale i norská vláda se během krize rozhodla použít více prostředků z fondu, to nebylo kontroverzní rozhodnutí.

Takže ropný polštář chrání Nory před úderem krize?
Penězi z fondu si pomůžeme a nemusíme se zadlužit. Norové samozřejmě vědí o tom, že se mají dobře díky výdělkům z ropného průmyslu. Nepřemýšlejí tolik o krizi, cítí se zabezpečenější, ale i tak je neminou každodenní starosti. Stále musí někde bydlet, zabezpečit své děti a chodit do práce.

Dotkly se vůbec nějak Norska finanční turbulence spojené s krizí? Spadly třeba ceny domů?
Loni na podzim začaly být banky docela ostražité a nechtěly příliš půjčovat, což se v některých odvětvích projevilo – týkalo se to spíše firem než občanů. Myslím, že se to zase vyrovnalo. Co se cen týče, tak se spíše zmrazily a nyní začínají pomalu růst, což se týká i nemovitostí.

Jak reagovala nezaměstnanost? Prodloužily se fronty na úřadech práce?
Míra nezaměstnanosti se mírně zvýšila, ale ne o tolik, kolik analytici předpovídali.

Letos v květnu jste otevřeli svůj pracovní trh i pro nové členské země Evropské unie. Cítíte nějaké negativní důsledky?
Samozřejmě, že k nám přišlo za prací více lidí z nových členských zemí, ale to určitě není negativní. Nejvíce u nás pracují lidé ze Švédska, Polska a Pobaltí.

Jaký je vztah Norů k cizincům, kteří v Norsku pracují?
Norové jsou velmi přívětiví vůči cizincům. Jistě se najdou i tací, kterým cizinci vadí, ale obecně jsou velmi tolerantní. Norové se cítí být Evropany, a tak nemají žádný odpor vůči lidem z jiných částí Evropy.

Proč tedy Norové dvakrát odmítli vstup do Evropské unie?
Kdyby se nyní konalo referendum, tak by se to zřejmě stalo i potřetí. Ale to neznamená, že by se Norsko stavělo proti Evropě a Norové proti Evropanům. Naopak, Norové mají zájem na spolupráci bez ohledu na to, jestli do Unie chtějí, nebo nechtějí.

Jaké podmínky musí splnit český podnikatel, když chce s Norskem obchodovat?
Ta pravidla jsou velmi podobná jako v rámci Unie, protože Norsko je součástí Evropského hospodářského prostoru podobně jako Island. Výjimku tvoří rybářství a zemědělství, které do tohoto ekonomického prostoru nespadají.

Jak je obtížné rozjet si třeba v Oslu byznys a na co bych měla dát pozor, kdybych si tam zakládala firmu?
Ze statistik Světové banky vyplývá, že se Norsko umístilo v kategorii podnikatelského prostředí na desátém místě ze třiceti zemí OECD. Z tipů pro jednání – je dobré přijít včas, počítat s tím, že Norové jdou k věci poměrně rychle a obvykle si nepotrpí na nějaké rituály.

I před otevřením pracovního trhu měli volný vstup do Norska odborníci z některých oborů. Bojuje tedy Norsko s nedostatkem odborníků?
Jistě, chybějí nám zejména zdravotníci, třeba zubaři, odborníci pro výzkum ropných nalezišť v Severním moři. Jednoduše není dost Norů s touto kvalifikací, chybějí například lidé, kteří umějí cizí jazyky.

Slyšela jsem, že když se člověk přestěhuje do některé severní části Norska, dostane finanční benefity.
Některé severnější oblasti Norska jsou opravdu nehostinné. Pokud se tedy například lékař přestěhuje do takového regionu, může být jeho mzda vyšší až o tisíce norských korun. Lidé pracující v těchto oblastech mají také nižší daně a i jejich zaměstnavatelé za ně mají nižší odvody. Takový benefit však může dostat opravdu jen Nor.

A co bych musela udělat, abych se stala Norkou?
Přijmout norské občanství. Ale nejdřív je třeba žít v Norsku alespoň pět let.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní nástrahou jsou červi
Je libo burger z červího masa? Ve švýcarském Coopu vám ho naservírují

Neobvyklé speciality si budou moci od příštího týdne koupit zákazníci švýcarského maloobchodního řetězce Coop. V několika pobočkách budou totiž ve formě...  celý článek

Test softwarových úprav motoru 2,0 TDI prováděly evropské autokluby. Technici...
Dieselgate je novým rizikem pro německou ekonomiku, varuje ministerstvo

Emisní skandál s dieselovými motory je novým rizikem pro německou ekonomiku. Uvedlo to německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Dalšími...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.