Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Revoluce se nekoná. Pilní úředníci si i dál musí vyšší platy „vysedět“

  1:00aktualizováno  1:00
Nová pravidla pro odměňování státních úředníků plošné platové skoky neslibují. Vysoké výkony se na výplatnici téměř neprojeví. A pokud si pracovití jedinci budou chtít přilepšit, nejlepší strategií zůstane i nadále si vyšší plat „vysedět“. Server iDNES.cz přináší přehled připravovaných změn.
Výkonní úředníci by si mohli polepšit.

Výkonní úředníci by si mohli polepšit. | foto: Profimedia.cz

Loajální, disciplinovaný, proškolený – tak by měl vypadat ideální úředník podle služebního zákona. Ale co za to? Tento týden se vládní pracovní skupina pro odměňování přiblížila shodě – nová pravidla umožní od příštího roku zaplatit nedostatkové odborníky, přeskakovat platové stupně a získat nástupní příspěvek sto tisíc korun.

„Mělo by to zatraktivnit státní službu i pro nové uchazeče a udržet na potřebných místech stávající zaměstnance,“ doufá Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu - známý jako superúředník.

Na většinu změn stačí nařízení vlády, jen nástupní příspěvek budou jako novelu služebního zákona schvalovat poslanci. Finální podobu odměňování by vláda měla schválit v průběhu příštích měsíců.

1Tarify o čtyři procenta nahoru

Ve středu se vláda shodla, že všem úředníkům – těm s definitivou i těm bez ní – navýší platové tabulky o čtyři procenta. To v praxi znamená 500 až 1 600 korun. K tomu přihodí i další procento na odměny. Obojí od 1. ledna 2017.

Plat úředníka tvoří zhruba ze 70 procent tarif, zbytek je osobní hodnocení a další příplatky a případné mimořádné odměny. Výkon úředníka hodnotí jeho nadřízený jednou za rok.

Když se o novém odměňování úředníků s definitivou začalo před rokem a půl mluvit, od odborářů s podporou ministerstva práce zaznívaly požadavky na zvýšení tarifů až o čtvrtinu. Nakonec tabulky zůstanou stejné pro zaměstnance s definitivou i bez ní. Těch druhých je zhruba sedm tisíc.

Úředníci pod služebním zákonem však musí mít nejméně maturitu a jejich platový tarif začíná na 11 tisících hrubého, ti ostatní mohou pro stát dělat i se základním vzděláním a tarify začínají na osmi tisících.

2Dvojnásobek pro odborníky

V řadě profesí bojuje státní správa o zaměstnance se soukromým sektorem – a prohrává. Jde o specialisty v informačních technologiích nebo právníky. „U vybraných oborů státní služby by bylo možné nařízením vlády základní tarify až zdvojnásobit,“ říká Postránecký. Od toho by se také měly odvíjet všechny příplatky, které se počítají jako určité procento tarifu.

Nepůjde však o každého, kdo dělá v legislativě nebo IT. Vyhláška vlády povolí maximálně pět procent špičkových odborníků v daném úřadě, každou pozici pak bude muset schválit státní tajemník na daném ministerstvu nebo šéf správního úřadu.

3Rychlejší platový postup

„Pokud zaměstnanec dva roky po sobě obdrží vynikající hodnocení, tak se mu navíc započítají dva roky praxe. Je to však možné jen jednou za pět let,“ vysvětluje Postránecký. Jde o skok o 400 až 1 100 korun, podle platové třídy.

Odjakživa závisí plat úředníka na počtu let odsloužených ve veřejných službách. Mladí a schopní mají smůlu, musí si navýšení tarifu „vysedět“. Změna otevírá miniaturní prostor, jak se svou pílí posunout v tabulce výš.

4Přijď dělat pro stát, dostaneš 100 tisíc

Pomoci sehnat lidi na některá místa ve státní správě by měl motivační příspěvek ve výši zhruba čtyřnásobku průměrného platu státního zaměstnance. „Jde o obsazení míst, na která bylo třikrát vypsáno výběrové řízení a nepodařilo se je obsadit,“ vysvětluje Postránecký.

Výměnou za to by ovšem zaměstnanec musel nejméně určitý počet let v úřadu vydržet.

Nástupní příspěvek se užívá už dnes i v jiných sektorech veřejné správy – například ve zdravotnictví, při náboru nemocničních sester a lékařů nebo na obecních a krajských úřadech.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.