Návrh vypracoval ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (na snímku) se členem NERV Miroslavem Zámečníkem.

Návrh vypracoval ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (na snímku) se členem NERV Miroslavem Zámečníkem. | foto: Soňa Lechnerová, iDNES.cz

Nová sleva na sociálním pojištění: až 700 Kč měsíčně

  • 56
Vydržte, nepropouštějte, náklady na zaměstnance se vám brzy sníží. To je hlavní zpráva pro české firmy v krizi, která plyne z detailně připraveného návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Vláda by podle informací MF DNES mohla vynaložit na podporu firem až 18 miliard korun, o které by si stát snížil příjmy z odvodů na sociální pojištění.

Podle plánu NERV by tím měl stát částečně chránit před propouštěním až sedmdesát procent zaměstnanců v Česku s nižší než průměrnou mzdou. Zaměstnavatelé by měli snížení odvodů pocítit už v létě.

Návrh pochází z dílny ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) a ekonoma Miroslava Zámečníka, člena NERV. Největší slevu na sociálním pojištění by získaly firmy za zaměstnance s minimální mzdou ve výši osmi tisíc korun. Z ní nyní odvádějí státu další dva tisíce korun (25 procent) na sociálních odvodech.

U těchto pracovníků se uvažuje o slevě ve výši až 700 korun měsíčně. Čím by měl pracovník mzdu vyšší, tím by se sleva snižovala a zcela zmizet by měla mírně nad průměrnou mzdou ve výši třiadvaceti tisíc měsíčně.

"Chceme pomoct především těm nejohroženějším skupinám obyvatel," říká k tomu ministr Nečas.

Výsledkem by tedy nebyly vyšší čisté příjmy přímo pro člověka, ale nižší náklady pro firmy. Ty by měly o něco nižší motivaci propouštět nejhůře placené pracovníky, kteří obvykle končí na pracovních úřadech na dlouhou dobu.

Vyplácet se bude i zpětně

Tato úleva by také měla mít zpětnou platnost. Sleva na pojistném by totiž měla platit zpětně už od počátku letošního roku. Pokud by byla schválena zákonem například k 1. červenci, jak se plánuje, firmy by si v dalších měsících mohly z placeného sociálního pojistného odečíst slevu, na niž získaly nárok během prvních šesti měsíců roku.

"Chápeme, že ekonomika potřebuje impulz letos," říká Miroslav Zámečník.

Sleva na sociálním pojistném by byla největší u minimální mzdy, a to ve výši šest až sedm set korun měsíčně. "Detailní propočet se ještě dodělává," říká Zámečník.

To je částka, o niž se okamžitě sníží náklady na pracovní sílu pro firmu. Naopak za zaměstnance, jenž pobírá mírně nadprůměrnou mzdu, už by firma žádnou slevu neinkasovala.

Firmy se na změnu těší

Oslovení podnikatelé záměr vítají. Například Kvido Štěpánek ze společnosti Isolit-Bravo by podle svých propočtů měsíčně ušetřil asi 75 tisíc korun.

"To jsou u nás náklady na tři pracovní místa," říká Štěpánek, jehož firma vyrábí hlavně plasty pro autoprůmysl. Jinak řečeno, kdyby mělo ve firmě dojít na propouštění, zachrání návrh rady třem lidem práci.

Isolit-Bravo momentálně zaměstnává přes pět set pracovníků. Úspory pro firmy, kde lidé berou nižší mzdy, tak budou poměrně značné. Z orientačního výpočtu MF DNES vyplývá, že za člověka s minimální mzdou by prakticky čtyři měsíce v roce nemusely platit sociální pojištění.

Kolik uspoří firmy na zaměstnancích

Hrubá mzda    Úspora firmy*     Čistá mzda dnes**
8 000                       700                     7 120
9 000                       660                     8 010
10 000                     620                     8 900
11 000                     580                     9 640
12 000                     545                   10 335
13 000                     505                   11 015
14 000                     465                   11 710
15 000                     430                   12 405
16 000                     390                   13 085
17 000                     350                   13 780
18 000                     310                   14 460
19 000                     270                   15 155
20 000                     230                   15 850
21 000                     195                   16 530
22 000                     155                   17 225
23 000                     115                   17 905
24 000                       75                   18 600
25 000                       40                   19 295
26 000                         0                   19 975

Poznámka: * přibližný výpočet, jak by mohla sleva na sociálním pojištění vypadat; ** se zavedením slevy ze sociálního pojištění se nezmění

Pramen: propočty MF Dnes, vyplata.cz

Důležitá je podpora firem, ne spotřeby

"Zlevnění pracovní síly chápu jako přínos pro snížení nákladů a větší konkurenceschopnost například vůči okolním zemím. Tohle potažmo může vést ke zvyšování objemu výroby a zvyšování zaměstnanosti," říká Radim Brož, spolumajitel výrobce skládacích bicyklů 4Ever ze Studénky.

Souhlasí s ním také Vlastislav Bříza, šéf českobudějovického Koh-i-nooru, jenž vyrábí hlavně tužky se slavnou značkou.

"Zaměstnanec začíná být v Česku relativně drahý, a proto bychom slevu na placení sociálního pojištění přivítali," říká Bříza.

Zároveň uznává, že sleva uplatňovaná jen do výše průměrné mzdy má svou logiku. Ta podle Zámečníka vychází z toho, že lidé s nižšími příjmy a obvykle také vzděláním hledají po ztrátě zaměstnání následně hůře práci.

"Snadněji se z nich stávají dlouhodobě nezaměstnaní, čemuž chceme zabránit," dodává.

Proto se návrh opírá jen o podporu firem, ačkoli se dříve hovořilo také o možném snížení sociálních odvodů pro zaměstnance.

"Důležité je zlevnit náklady práce pro firmy. Slevu pro zaměstnance v tuto chvíli nepočítáme," uvedl pro MF DNES ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Pro ČSSD bude těžké odmítnout

Podle Zámečníka by teď jakékoli umělé zvýšení příjmů lidí minulo české firmy a projevilo by se hlavně v rostoucí spotřebě cizího zboží. "Peníze by skončily někde mezi deltou Perlové řeky a Šanghají," říká s nadsázkou na uměle vyvolanou spotřebu čínského zboží.

Jakou má návrh šanci na podporu u opozičních stran, které dosud přicházely hlavně s opatřeními podporujícími právě spotřebu lidí?

Vzhledem ke svému zacílení na podporu zaměstnanosti lidí s nižšími příjmy by mohl uspět. Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka z ČSSD se již dříve nechal slyšet, že pro něj budou důležité dopady návrhů na určité sociální skupiny. Návrh proto cílí hlavně na chudší zaměstnance, aby bylo pro ČSSD těžší jej hodit do koše.

Vybrané návrhy NERV

- zavést slevu ze sociálního pojištění pro firmy. Ta má podniky motivovat k nepropouštění lidí s nízkými příjmy. Začínat má zhruba na 700 korunách pro zaměstnance s minimální mzdou osm tisíc korun
– umožnit zrychlené odpisy pro majetek z tzv. 1. a 2. skupiny. To jsou třeba počítače, kancelářské vybavení nebo traktory, nákladní auta, revolvery či pouťové atrakce jako kolotoče. Náklady na pořízení počítače by si tak firma odečetla z daní za jeden rok místo tří let
– snížit zálohy, které platí firmy či živnostníci u daně z příjmu. Zálohy dělají až 80 procent příjmů z této daně vybraných za rok, takže snížení by muselo být hodně opatrné. Šlo by to udělat rychle, kdyby ministr financí dal pokyn finančním úřadům, aby vyšly podnikatelům vstříc, když o snížení zálohy požádají. To mohou i dnes, když je třeba vyplavila velká voda anebo vyhořeli, ale úředníci to posuzují individuálně.
– zrychlit vracení daně z přidané hodnoty. To však nedává příliš smysl, protože dnes na to mají berní úřady třicet dní. Podnik by tak dostal peníze zpět maximálně o pár týdnů dříve. Na druhou stranu by se tím otevřel prostor pro daňové úniky, protože úřady by neměly čas žádosti o vrácení daně prověřit
– ulevit bankám a umožnit jim odepsat si z daní více rezerv vytvořených třeba na špatné obchody

,