Komise měla přitom jiný názor: polská a estonská ekonomika podle ní fungují lépe než česká.
"Evropská komise má tendenci podceňovat některé okolnosti, které jsou podle nás pro vyjednávání o vstupu důležité. My si všímáme více toho, jak je země bohatá, jak vypadá zahraniční obchod, kolik proudí investic," uvedl Moritz Schularick z německé Deutsche Bank, jehož tým sestavil vlastní "index konvergence". Z ideálních sto bodů dostala Česká republika a Maďarsko od Deutsche Bank po 65 bodech, Polsko o dva body méně.
Ještě příznivěji vyznívá obdobná zpráva od rakouské Raiffeisenbank, kde Česká republika obdržela první místo a překonala i Maďarsko. "Česko dostalo hodně bodů díky tomu, co zajímá finanční trhy - inflace, úrokové sazby či stabilita kursu," uvedl spoluautor studie Walter Demel.
Čeští diplomaté vítají, že díky těmto dokumentům mají v rukou nové argumenty, ale nedělají si přehnané naděje. "Z hlediska přístupového procesu se unie řídí především svými dokumenty," uvedl hlavní český vyjednavač Pavel Telička.
Česká diplomacie již minulý týden oznámila, že s verdiktem unie nesouhlasí a že se pokusí přesvědčit i politiky z členských zemí EU. "Tyto zprávy použijeme pro další rozhovory. Nechceme vytvářet představu, že vše kolem ekonomiky vidí komise chybně. Řada jejích výtek je legitimních. Ale díky těmto studiím vidíme, že závěry, k nimž komise nakonec došla, nejsou objektivní," uvedl Telička.
Evropská komise hodnotí hospodářství kandidátských zemí podle dvou kritérií - zda mají fungující tržní ekonomiku a zda jsou schopny odolat konkurenci uvnitř unie. "Komise ale nikdy neřekla, co plnění těchto podmínek obnáší a jakou mají jednotlivá kritéria váhu, proto může být interpretace dosti vágní. Unie klade velký důraz na to, jak fungují instituce, úřady, jak dobré jsou zákony a soudy. A Česká republika zde zaostává," vysvětluje Schularick, proč jeho tým dospěl k jiným závěrům než Brusel.
O tom, jak je země připravena na vstup do unie, podle něho vypovídá také síla ekonomiky. "Máte-li vysoký hrubý domácí produkt, pak máte také vysoké mzdy, a tedy menší tlaky na migraci pracovních sil. A to bude při rozšiřování také důležité kritérium," dodává německý expert.
Index konvergence, ve kterém se Česko dělí o druhé místo s Maďarskem (první je Slovinsko), sestavila Deutsche Bank podle šestnácti různých kritérií. Česko získalo kladné body díky stabilní měně, velkému přílivu zahraničních investic, intenzivnímu zahraničnímu obchodu, nízkému státnímu dluhu či pokroku v privatizaci. Slabiny Deutsche Bank naopak spatřuje v pomalém růstu ekonomiky, v rozpočtových deficitech či v právním systému.
Ještě lépe než v hodnocení Deutsche Bank skončilo Česko v zářijové studii rakouské Raiffeisenbank, kde dokonce obsadilo první místo a ze sta možných bodů získalo při měření připravenosti na vstup 85. "Bylo to pro nás překvapení, ale rozdíl mezi námi a Evropskou komisí je logický. Hodnotili jsme připravenost zemí podle většího množství kritérií," vysvětlil Demel. Podle Raiffeisenbank si Česko vede ve srovnání s okolními státy nejlépe v ukazatelích inflace a stability finančních ukazatelů.
I když se různá hodnocení v konečných výsledcích rozcházejí, shoda panuje v tom, co Evropská komise vytýká Česku nejvíce - nedostatky v zákonech a v slabé státní administrativě, jako jsou soudy či úřady. Při srovnání právního systému, které provedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj podle ankety mezi právníky, dostala Česká republika horší známky než Polsko, Maďarsko i Estonsko.
Studie hodnotila například zákony o konkursu, o obchodních společnostech či o vymáhání zástav. V celkovém hodnocení ekonomické transformace tak Česko podle Evropské banky skončilo za Maďarskem, ale na stejné úrovni jako Polsko a těsně před Maďarskem.
