Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát chce reaktory o výkonu jeden a půl Temelína. Dumá, jak je zaplatit

  4:01aktualizováno  4:01
Dva obrovské jaderné bloky nebo tři menší by v Česku měly vzniknout v následujících 25 letech. Počítá s tím Státní energetická koncepce, kterou by vláda měla projednat v prvním prosincovém týdnu.

Jaderná elektrárna Temelín | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

„Počítáme, že do roku 2040 bychom měli postavit jaderné bloky o výkonu 3 500 megawattů,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Podle něj je pro tuzemskou energetiku podstatný výkon, v tuto chvíli není proto rozhodnuto, kolik bloků by se mělo stavět a kde. V úvahu přichází varianta o třech blocích o výkonu 1 200 megawattů nebo dvou velkých o 1 700 megawattech.

Po krachu tendru na dostavbu dvou bloků v Temelíně letos v dubnu se mluvilo především o variantě jedna plus jedna, tedy že by po jednom novém bloku získaly obě tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně i v Dukovanech. Jak upozornil Šolc, jeden velký blok o 1 700 megawattech v Dukovanech by sice byl proveditelný, přesto je na hranici technických možností elektrárny.

JE Temelín má od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení na výstavbu dvou velkých bloků o 1 700 megawattech. Stanovený cíl by tak bylo možné naplnit pouze rozvojem jihočeské elektrárny, stát chce však zachovat výrobu elektřiny z jádra také na Vysočině.

Životnost současných dukovanských bloků přitom skončí nejpozději v roce 2035. Jako nejpravděpodobnější se tak jeví varianta o třech menších blocích, dvou v Temelíně a jednom v Dukovanech. „Těžko budeme mít více lokalit,“ dodal Šolc.

Pokud vláda Státní energetickou koncepci schválí, předloží Ministerstvo průmyslu do konce roku Akční plán pro jadernou energetiku, který bude zahrnovat více podrobností o rozvoji jádra včetně možnosti financování staveb. Při současných nízkých cenách silové elektřiny se totiž nevyplatí nikomu stavět elektrárnu bez pomoci státu.

Možnosti financování

Resort počítá se třemi různými modely, jak nákladnou stavbu zaplatit. První spočívá v systému garantovaných výkupních cen, který použila britská vláda při výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point. V případě, že jsou ceny elektřiny na trhu nižší než stanovená částka, doplácejí rozdíl spotřebitelé. Pakliže jsou naopak vyšší, dodavatel jim peníze vrací.

Model má tu výhodu, že Velké Británii jej již odsouhlasila Evropská komise. Kritici však upozorňují, že každý případ se posuzuje individuálně, takže ano pro Česko není automatické. Země na rozdíl od Británie není izolovaná a zásahy do energetiky ovlivní i sousední státy.

O dalších dvou navrhovaných modelech financování nechce Šolc zatím hovořit. Inspirace v zahraničí však nabízí právě dvě možné varianty. Kontroverzní je cesta, kterou zvolila maďarská vláda, jež si na dva nové bloky v elektrárně Paks půjčila deset miliard eur od Ruska. Zdroj za tuto částku postaví ruská státní společnost Rosatom podléhající Kremlu.

„Maďaři si troufli využít poměrně složitou právní konstrukci, aby provedli přímou volbu dodavatele. To sice může ušetřit dva až tři roky projektu a je to jedna z variant, která přichází v úvahu i v České republice, nicméně Maďarsko ještě neabsolvovalo debatu s Evropskou komisí na téma veřejné podpory. Není tudíž vůbec zřejmé, jestli tato cesta bude průchodná přes evropskou legislativu,“ upozorňuje Petr Štulc, ředitel útvaru pro rozvoj podnikání ČEZ.

Třetí variantou je spolufinancování stavby dodavatelem výměnou za podíl v provozovateli elektrárny. Tuto možnost už Česku nabídl americký Westinghouse a podle některých hlasů by podobná nabídka mohla přijít i od jihokorejské firmy Kepco.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.