Několik let patří stavební spoření k nejvýnosnějším a nejjistějším způsobům uložení peněz. Ty, kteří si ho založili nebo ještě letos založí, ale čeká nepříjemné překvapení. Peněz budou mít ve většině případů pravděpodobně méně, než sami vložili.
Mohou za to vládou schválené úpravy stavebního spoření (podpora jen 1 500 korun u letošních nových smluv) a vysoké poplatky spořitelen. Ty si berou až jedno procento z cílové částky za to, že si u nich uzavřete smlouvu. Nejde o malé sumy: řádově až o tisíce korun. Spořitelny tyto peníze používají nejčastěji na vyplácení provizí pro své prodejce. Ti kvůli tomu zase často tlačí klienty k uzavření smlouvy na co nejvyšší cílovou částku.
Chcete být naším klientem? Zaplaťte
Nulový poplatek má jen Buřinka při uzavření smlouvy přes internet. Ostatní si účtují půl procenta až procento. "Bez úpravy poplatkové politiky se konkurenceschopnost stavebních spořitelen zásadně sníží," míní Patrik Nacher, provozovatel serveru bankovnipoplatky.com.
Podle posledních údajů je cílová částka u nově uzavřených smluv v průměru 314 tisíc korun, lidé tedy zaplatí za smlouvu nejméně 1 570 korun. V plusu mohou být jen ti s nižší cílovou částkou. Novou smlouvu za první pololetí uzavřelo 294 tisíc lidí.
Mohou ji sice vypovědět, ale peníze za uzavření už nedostanou. "Smlouvy na stavební spoření jsou vypověditelné, ale poplatky se nevracejí," říká Aleš Müller ze společnosti Partners. Lidem proto radí uzavírat smlouvy jen tam, kde je nulový poplatek, nebo počkat.
Absurdita, říká o poplatcích expert
Podle Nachera je placení za uzavření smlouvy jedním z nejabsurdnějších poplatků v oboru. Stavební spořitelny se k vysvětlování existence poplatků za uzavření příliš nemají. Na otázky k poplatkům odpověděly během dvou týdnů z pěti pouze dvě: Buřinka a Raiffeisen.
Mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Štěpánka Čepická potvrdila, že spořitelna používá poplatek na osobní poradenství a servis po celou dobu trvání smlouvy. Na dotaz, proč se liší jeho výše podle cílové částky, však už neodpověděla.
Nacher se domnívá, že výše poplatku stanovená procentem není příliš logická. "Je to zřejmě podle hesla Čím víc peněz nám chcete dát, tím víc zaplatíte za to, abyste tak mohli učinit," tvrdí Nacher. "Poplatek je na krytí akvizičních nákladů, většina spořitelen používá externí poradce," vysvětlil šéf Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš.
Spořitelny však o problému se svojí nevýhodností zřejmě vědí a připravují nejspíše na závěr roku, kdy probíhá největší "lov" nových klientů, zlevnění.
"Počkal bych se založením pár týdnů, budou pravděpodobně nějaké akce, kdy bude poplatek snížený nebo zrušený," radil ve čtvrtek například operátor Českomoravské stavební spořitelny na zákaznický dotaz, zda bude za letošek výnos ze stavebního spoření v minusu.
Méně peněz od státu
Pokud parlamentem projdou plánované změny ve stavebním spoření, jak je schválila vláda, lidé z nových smluv dostanou státní podporu za letošní rok maximálně 1 500 korun.
U starších smluv bude podpora zdaněna také mimořádně padesáti procenty, nejvýše tak lidé dostanou za letošek 2 250 Kč. Ztráta může být ještě vyšší: první rok úroky z vkladu nepokryjí ani poplatky za vedení účtu. Od příštího roku bude stát vyplácet ze všech smluv podporu 2 000 korun.
