Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: ahr

PŘEHLEDNĚ: Snáze a levněji aneb co změní novela stavebního zákona

  • 44
Co se změní pro drobného, většího i největšího stavebníka, až vstoupí koncem roku v platnost novela stavebního zákona? MF DNES shrnula hlavní změny, které norma ve středu schválená poslanci přináší. Pozitivní na ní je, že stavět půjde snáze a levněji, a to nejen z pohledu státu.

1. Stavba rodinného domu

Výrazně k lepšímu by se měla změnit pozice těch, kteří stavějí rodinný dům. „Všechny rodinné domy bez ohledu na zastavěnou plochu bude možné postavit jen na ohlášení,“ vyzdvihuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Ohlášení je - laicky řečeno - jednodušší verzí stavebního povolení. Rozdíl pro rodinu, která staví dům, je třeba ve lhůtách. Souhlas s ohlášením vydává úřad už do měsíce, zatímco stavební povolení mu může trvat déle.

Změnou k lepšímu je novela rovněž pro ty, kteří chtějí na stavbě ušetřit a postavit si dům sami. Takzvaná stavba svépomocí byla dosud možná jen pro objekty se zastavěnou plochou do 150 metrů čtverečních. Na větší už byla potřeba stavební firma.

Změnu vítá zakladatel portálu Svépomocí.cz Pavel Tesárek, podle něhož dosavadní stav nedával smysl. „Pokud jste zastavěl jen 149 metrů, tak jste mohl sám postavit dvoupatrový dům se sklepem. Ale když jste si chtěl postavit 151metrový přízemní bungalov, tak už jste nemohl,“ vysvětluje.

Rychlejší a snazší má být i stavba bazénu nebo třeba skleníku na vlastní zahradě. Dle současné legislativy je třeba u této stavby nejprve povolit její umístění a následně stavbu samotnou. Nyní se už nebudou dělat dva úkony.

„I umístění znamená souhlasy sousedů a nějaké papírování. Je ale jednodušší než stavební povolení či ohláška, které jsou nutné jako další krok dnes,“ vysvětluje ředitel společnosti Nemoinspekt Tomáš Zima.

Úplně volně by potom nově mělo být možné postavit na svém pozemku až dvoumetrový plot. Ovšem jen pokud nehraničí s veřejným prostranstvím.

2. Co nového čeká developery

Složitější je změna pro větší investory, kteří stavějí bytové domy. Těm by mělo pomoci sloučení územního a stavebního řízení do jednoho. To by teoreticky mělo zkrátit na polovinu roky administrativy, které každý větší projekt doprovázejí. Jednou - a nikoli dvakrát - by se řešila odvolání i žaloby.

Jako zjednodušení to vnímá i advokát z nemovitostního týmu poradenské společnosti Deloitte Zdeněk Horáček. „Otázka je, zda budou tuto možnost stavebníci využívat. V určitých případech to šlo už dnes. Projekt odevzdávaný pro stavební řízení je ale výrazně detailnější než pro územní řízení, takže už od začátku developer bude muset mít velmi detailní dokumentaci,“ říká Horáček. Zároveň bude podle něj důležité, jak se se změnami vyrovnají úředníci.

3. Jak se změní stavba dálnic

Sloučení územního a stavebního řízení spolu s procesem EIA má také zabránit obstrukcím zdržujícím stavbu dálnic. I kvůli nim se dokončila dálnice D8 teprve loni a stále není hotový Pražský okruh či D35.

Velkým průlomem mohla být potom možnost státu stavět důležité dopravní stavby na pozemcích, které ještě nejsou jeho a neproběhlo u nich vyvlastnění. Po vzoru Německa by šlo o takzvanou držbu. Takový plán poslancům nevyšel, proti předběžné držbě vystupovala především ministryně Šlechtová. V novele je zatím jen možnost, že stát může získat stavební povolení i pro cizí pozemek, ale stavět může až poté, co ho vyvlastní. „Předběžná držba neprošla a musím říct, že jako ministerstvo pro místní rozvoj jsme za to rádi. Myšlenka byla taková, že můžete kopnout do země, aniž byste měli vyvlastněno,“ uvedla Šlechtová.

Podle partnera advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners Josefa Hlavičky by předběžná držba neznamenala, že stát si ukáže na pozemek a bude ho mít. „Tento právní institut je použitelný jen v některých specifických případech, kdy celá stavba stojí kvůli jednomu pozemku,“ vysvětluje Hlavička.

,