Novoročenky se staly pevnou součástí firemní kultury. Při pohledu na ty čerstvé s přáním do roku 2000 lze konstatovat, že nastaly změny. Obrovský krok kupředu udělala za poslední rok e-mailová komunikace.
Množství firem dostalo přání elektronickou poštou, některým se objevily zdravice i na displejích mobilních telefonů. Moderní komunikační prostředky však zatím klasická papírová péefka nevytlačily. Rozdílný zůstal také důmysl výtvarníků či vkus podnikatelů - v obálkách putovala výpravná umělecká dílka více či méně vkusná i kýče, které lze koupit v každé trafice.
"Snaha ušetřit za novoročenky vede k tomu, že firmy nakoupily v prodejní síti obecná přání - zasněžené krajinky, láhev šampaňského, panorama Prahy - a dolepily nebo nechaly dotisknout logo společnosti. Výsledek byl pak často žalostný a mohl poškodit i dobré jméno společnosti.
Tento způsob lze použít, pokud společnost posílá přání vytisknuté nadacemi a charitativními organizacemi," vysvětluje Edgar Procházka z reklamního studia Lukas. Takto se podle něho mohly prezentovat společnosti velké, silné a známé svým jménem nebo produkty.
Firmy začínající nebo takové, které nejsou na trhu příliš známé, měly dle jeho názoru rozesílání novoročenek využít k nenásilnému představení sebe samých a svých produktů. Tipem mohl být například malý kalendář s logem společnosti, který je součástí novoročenky, ale lze jej jednoduše pomocí perforace oddělit.
Potěšil i papírový plastický betlém, logo by však na něm mělo být umístěno velmi nenápadně,nikoli na ježíškových jesličkách. Mezi pěkné pozdravy patřily i hudební CD s krátkým osobním pozdravem a představením firmy.
Pěkná novoročenka nemusí být nutně otázkou peněz. Hlavní roli tu hraje nápad a invence autora. Podle Edgara Procházky je dobré začít přemýšlet a vybírat přání už na konci září.
Také proto, že těsně před Vánocemi bývají tiskárny zavaleny prací a všechny zakázky nemusí včas stihnout. "Pokud má být novoročenka doručena před vánočními svátky, měla by se poslat nejpozději do 15. prosince," dodává Procházka.
