Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nový sporák by měl být spořivý

  22:29aktualizováno  22:29
Dnešní doba sporákům příliš nepřeje. Kdo si zařizuje novou kuchyň nebo obnovuje starou, volí většinou samostatnou varnou desku a pak vestavěnou troubu. Přesto sporákem dnes nazývá většina výrobců samostatně stojící spotřebič, jehož součástí je varná deska i trouba. Pravidla pro výběr samostatných spotřebičů i oddělených varných desek a vestavěných trub zůstávají stejná.

Podle údajů firem se nejmé­ně prodávají plynové spo­ ráky (něco přes deset pro­ cent). Přes polovinu pro­ daných výrobků tvoří kombino­ vané sporáky s elektrickou trou­bou a plynovými plotýnkami. Zhruba jedna třetina zákazníků si vybere sporák elektrický.

Nejdůležitější změny, kterými prošly v posledních letech ply­nové desky, se týkají jejich bez­pečnosti. Při nákupu (cena ply­ nových sporáků začíná na část­ce zhruba 6000 korun) by měl potenciální zákazník rozhodně sáhnout po těch s ochrannou pojistkou (v některých státech se už plynové sporáky bez ní ne­smějí prodávat).

U trouby poradí štítek

U plynových trub sálá teplo pouze zespoda a pečení v nich není právě jednoduché. Proto devadesát pro­cent lidí kupuje trouby elektrické.

K těm (na rozdíl od varných desek) musí výrobce od 1. července letoš­ ního roku přidávat energetický ští­ tek.

Na něm potenciální zákazník najde informaci o tom, jak úsporná trouba je (A znamená nejvíce, G nejméně úsporná), kolik spotře­buje energie, jaké účinnosti dosa­hují plotýnky.

Nejlevnější elektrické trouby (pro­ dávají se od 5000 korun) nabízejí základní funkce ­ pečení shora i zdola, grilování.

Kromě toho však mohou trouby ovládat ještě spous­tu dalších funkcí.

U nejdražších pří­ strojů stačí naprogramovat pouze druh upravovaného pokrmu a jeho váhu.

Dobu pečení, program i tep­lotu si už nastaví přístroj sám. Ale pak není problém, aby trouba při­šla na několik desítek tisíc korun. 

Díky ní se auto­maticky vypne přívod plynu, jak­mile z nějakého důvodu zhasne hořák. Další změnu zaznamena­la konstrukce hořáků ­jsou sta­bilnější než u starších výrobků.

Některé firmy pak nabízejí ply­novou mřížku rozdělenou na dvě menší ­ mřížka se snadno ve­jde do myčky a odpadají starosti s její údržbou.

Na trhu jsou za 11 tisíc korun a více k dostání i sklokeramické plynové desky, u kterých lze hořáky odnímat, a proto se snadno čistí. Většina sporáků je vybavena tryskami na zemní plyn i propan­butan.

U elektrických varných desek si lze vybrat mezi levnějšími s li­tinovými plotýnkami (sporáky se prodávají od 8000 korun) ne­bo se sklokeramickou deskou (stojí od 15 tisíc korun).

Podle údajů společnosti Středočeská energetická však litinové plotny nejsou levnější z dlouhodobého hlediska. Jejich účinnost je men­ší a spotřebují více elektrické e­nergie než sklokeramické desky.

Litinové plotýnky se pomaleji zahřívají, mají méně regulačních stupňů a po ukončení vaření zů­stávají delší dobu horké.

A toto zbytkové teplo lze jen těžko vy­užít. Jak uveřejnil časopis pro spotřebitele TEST, účinnost liti­nových plotýnek málokdy pře­sáhne 60 procent.

U sklokera­mických desek jsou ztráty ener­gie nižší ­ jejich účinnost se po­hybuje kolem 70 procent. Rych­leji se zahřívají a plotýnky dosa­hují plného výkonu za deset až dvacet sekund po zapnutí. Spirá­la pod skleněnou deskou vyza­řuje teplo přímo do nádoby.

Nejrychleji se ohřívají desky halogenovými trubicemi, kde pod skleněnou deskou je umís­těna spirála naplněná halogeno­vými plyny. Nevýhodou je její nízká životnost, a tak přišli vý­robci s kompromisem. Nyní na­bízejí desky, kde se kombinuje klasická elektrická a halogenová spirála.

Zapínají se obě najed­nou. Díky halogenové spirále začne sálat teplo okamžitě, a jakmile se na požadovanou teplotu zahřeje i elektrická spi­ rála, halogenová se automaticky vypne, čímž se prodlužuje její ži­votnost.

Za zhruba třicet tisíc korun si lze koupit sklokeramické desky vybavené infračerveným var­ným senzorem. Ten neustále sle­duje teplotu v hrnci a přizpůso­buje výkon plotýnky tomu, aby se teplota držela na požadova­ném stupni. Pro vaření se senzo­rem by se mělo používat systé­mové nerez nádobí dodávané přímo s deskou, nebo smaltova­né či litinové.

Jiné nerezové ná­dobí musí být opatřeno speciální páskou, bez které nemůže sen­zor kontrolovat teplotu uvnitř hrnce. Samozřejmě že i na těch­to varných deskách lze vařit kla­sicky v jakémkoli nádobí, pak ovšem nelze využít senzoru.

Novinkou ve varných des­kách, kterou prověří nejbližší roky, je indukční vaření. Plotýn­ka se díky magnetické indukci zahřívá pouze pod hrncem, pro­ to je ztráta energie minimální, a účinnost naopak vysoká. Ne­hrozí, že by při použití malého hrnce na velké plotýnce zbyteč­ně utíkalo teplo pryč.

I když se o tomto způsobu mluví jako o studeném vaření, není to přes­ně tak. Okolí se totiž částečně zahřívá od teplého hrnce. Nevý­hodou je vysoká cena desky pro indukční vaření (od 30 000 ko­ run) a fakt, že je k němu potřeba speciální vodivé nádobí. 

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pečený candát se zelím a bramborem je oblíbený hlavně v Alsasku, u nás ho...
Test restaurací u památek: Kuchyně nemyslí na děti, Krumlov je předražený

MF DNES otestovala restaurace u dvanácti nejnavštěvovanějších památek Česka. Polovina jich dopadla velmi dobře, ale našli jsme i doslova nechutná jídla. Kromě...  celý článek

Káva Starbucks s plátkem hovězího masa Jerky.
Starbucks v USA začal nabízet kávu s hovězím masem

Kavárenská síť Starbucks testuje na pobočce v americkém Seattlu novinku. V pondělí začala nabízet vskutku nezvyklý nápoj - ledovou kávu s plátkem sušeného...  celý článek

Vejce
Německo, Belgie a Nizozemsko stahují miliony toxických vajec z trhu

Miliony nizozemských vajec kontaminovaných insekticidem s vysoce toxickou účinnou látkou fipronil začaly tento týden stahovat z trhu Německo, Belgie a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.