Nová norma se snaží snížit co největší množství administrativních bariér, jimiž si jednotlivé státy obvykle chrání své domácí firmy, a zároveň zavádí několik novinek, které mají usnadnit živnostníkům i větším firmám podnikat za hranicemi.
Nově například cizí živnostenský úřad nebude moci vyžadovat po českém živnostníkovi ověřený překlad výpisu z rejstříku trestů, ale bude si muset zjistit sám od českých kolegů, že je podnikatel bezúhonný.
Pokud bude cizinec žádat o živnostenský list v Česku a místní úřad se do třiceti dnů k jeho žádosti nevyjádří, bude tato automaticky schválena. Jde o takzvanou proceduru tichého souhlasu.
Nikdo také nemůže požadovat, aby firma kvůli tomu, že chce dočasně poskytovat službu v cizině, zakládala v daném státě pobočku.
V praxi dostane podnikatel možnost se bránit
"Zákon o volném pohybu služeb vychází z evropské směrnice, která směřuje k vytvoření jednotného evropského trhu a maximálnímu sejmutí administrativních povinností z podnikatelů," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Na patnácti živnostenských úřadech začnou proto od ledna příštího roku fungovat takzvaná jednotná kontaktní místa, která by měla pomáhat Čechům, již budou chtít podnikat v zahraničí, a stejně tak cizincům, kteří přijdou za byznysem do Česka.
"Je to vstupní brána, která by měla podnikatelům pomoci zorientovat se v potřebných dokumentech k určitým službám jak u nás, tak v zahraničí," říká Jana Srbová, ředitelka odboru vnitřního trhu a služeb EU na ministerstvu obchodu.
Úředníci budou Čechům pomáhat řešit jejich spory
Podle ní by tato kontaktní místa měla pomáhat i Čechům, kteří se dostanou do sporu s nějakým úřadem v zahraničí a budou mít pocit, že jsou tam neoprávněně zahrnovány administrativou nebo s nimi úřad nechce komunikovat.
V jednotlivých členských zemích EU totiž budou fungovat obdobná kontaktní místa, která budou vyřizovat jak požadavky jednotlivých lidí, tak budou komunikovat se svými protějšky v zahraničí.
Tím by se měl systém zrychlit a postižení hlavně dostanou do ruky nástroj, jak se bránit. Problém však je, že zdaleka ne všechny členské státy EU již stačily směrnici o službách na vnitřním trhu do svého práva zavést. Česko v tomto ohledu patří k premiantům, ačkoli měla být směrnice implementována nejpozději do začátku příštího roku. Směrnice již funguje také například v Rumunsku, Maďarsku či v Dánsku.
"Už teď ale víme, že na Slovensku to bude asi nejdříve na konci příštího roku," říká Srbová s tím, že zatím není vše úplně dořešeno ani v Německu a Rakousku. "Nemají ale žádné vážné problémy, aby to v dohledné době nebylo dokončeno," dodává.
Více se otevře také český trh
"Možná si dám v létě německý nápis na auto a zkusím se podívat do Berlína. Ale spíše mám pocit, že by mě tam místní sežrali," říká bez obalu pražský malíř pokojů Ivan Čornej, jenž to za hranicemi již dříve zkoušel. Naráží tak na fakt, který přiznávají i úředníci, a to je snaha ze strany hlavně německých a rakouských úřadů o skrytou ochranu domácích firem.
Zároveň Čornej jedním dechem přiznává, že by se mu také nelíbilo potkávat ve "své" ulici malířská auta se slovenskou, rumunskou či bulharskou poznávací značkou.
To je však věc, na niž si budou muset tuzemští podnikatelé zvyknout. "Je to strana o dvou mincích. Češi sice budou moci snadněji do zahraničí, zároveň to přivolá konkurenci při poskytování služeb u nás," říká náměstek ministerstva obchodu Tlapa.
Obecně se na požadavcích například na uznávání kvalifikací nebo nahlášení podnikání v dané zemi nic nemění. Směrnice však dává do ruky nástroj, jak se bránit zbytečným obstrukcím.
Co mění nový zákon– Dává možnosti, jak bojovat proti omezující administrativě v EU. – Pokud úřad do 30 dnů nereaguje, znamená to, že s žádostí souhlasí. V ČR bude 15 míst, kde pomohou při komunikaci se zahraničím. – Kontaktní místa mají také usnadnit cizincům vstup na náš trh. |
