Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový energetický zákon zhoršuje obranu proti „šmejdům“

  11:30aktualizováno  11:30
Nový energetický zákon, který se nyní po prvním čtení do konce ledna projednává ve sněmovně, nahrává neseriózním prodejcům elektřiny a plynu. V navrhované verzi totiž zkracuje lhůtu, do níž mohou občané jednoduše odstoupit od smlouvy, kterou s nimi obchodník uzavřel „mimo obvyklé prostory“.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Může jít o smlouvu uzavřenou třeba doma, kde klienta o výhodnosti přechodu k novému dodavateli přesvědčí podomní obchodník.

„Bude-li zákon přijat v dosavadní podobě, hrozí zhoršení pozice spotřebitele,“ varuje mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jiří Chvojka.

Zvláště seniorům se stává, že se nechají přesvědčit k podpisu nové smlouvy dřív, než si pořádně prostudují podmínky změny dodavatele. Až dodatečně třeba zjistí, že s dosavadním dodavatelem mají kontrakt na dobu určitou, jehož předčasné zrušení je spojeno se sankcí. Na změně tak mohou prodělat i několik tisíc korun. A ne vždy s nimi obchodní zástupce všechna tato rizika férově probere.

Proto dnes platí, že zákazník může smlouvu, uzavřenou „mimo prostory obvyklé“, vypovědět do pátého dne před zahájením dodávky. Od podpisu smlouvy má takto na rozmyšlenou obvykle tři měsíce (to bývá standardní výpovědní lhůta pro původní smlouvu). Nový zákon má čas na zařazení zpátečky zkrátit na pouhé dva týdny.

Pomohlo by omezení plných mocí, míní ERÚ

„Důvodem navrhované změny je soulad s novým občanským zákoníkem,“ říká Chvojka, podle něhož ale takový postup vyžaduje zavedení jiných prvků pro ochranu spotřebitele. Pomoci by podle ERÚ mohlo především časové omezení platnosti plných mocí, které zákazníci udělují prodejcům.

„Zákazník často zplnomocní prodejce, aby mu přechod k novému dodavateli zařídil za delší dobu, až jim vyprší stávající termínová smlouva. Distributoři tak mají v portfoliích až tisíce „spících smluv“, u nichž se počítá, že vstoupí v platnost i po dvou, třech letech. Klienti na takto sjednanou změnu často zapomenou a ve chvíli, kdy na ni dojde, pro ně není výhodná. Ale nemohou s tím nic udělat,“ vysvětluje Chvojka.

ERÚ proto navrhuje, aby zákon platnost plných mocí pro obchodníky časově omezil a aby plnou moc bylo třeba notářsky ověřit. „Smlouvy by se pak podepisovaly například na Czech Pointech nebo v kamenných pobočkách distributorských firem, zákazník by měl lepší šanci si podpis pořádně rozmyslet,“ říká mluvčí ERÚ. Kromě toho ERÚ doporučuje uzákonit některá ustanovení z etického kodexu prodejců energií, který je dnes pro obchodníky nezávazný a má pouze doporučující charakter.

Energetický zákon je kontroverzní nejen kvůli lhůtám pro vypovídání smluv. Má výrazně změnit způsob výpočtu spotřebitelských příspěvků na obnovitelné zdroje energie či zpřísnit podmínky pro dotování „zelených elektráren“. Ve Sněmovně se kolem něj odehrává bouřlivá debata, poslanci už k němu podali více než stovku pozměňovacích návrhů. Podle původního plánu měla norma začít platit už letos v létě, už teď je ale málo pravděpodobné, že se zákon povede včas schválit.

Speciální nabídka pro čtenáře iDNES.cz

 Výhodné ceny plynu a elektřiny na Energie DNES.



Témata: Plyn




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.