V první den letošních voleb opustil svou kancelář vedle pražského hotelu Marriott a za naprostého nezájmu kohokoliv za sebou definitivně zabouchl dveře. "Věřím, že se už jako nucený správce do žádné banky nebudu muset vrátit. Každopádně bych do toho šel znovu, byla to skvělá zkušenost," řekl Staněk.
Uvalení nucené správy na krachující IPB a její následný prodej do rukou ČSOB byl ekonomicko-politickým rozhodnutím Zemanova kabinetu a České národní banky, které zásadně změnilo ekonomické prostředí v zemi. Nezbytnost zásahu potvrdil před dvěma týdny verdikt firmy J. P. Morgan, která ocenila podnik IPB ke dni prodeje na minus 68 miliard korun.
ČSOB získala státní záruky a s nimi právo předat státu veškeré obchody učiněné za bývalého vedení IPB, které si kvůli rizikovosti nebude chtít ponechat. Stát tak bude muset odkoupit kolem 150 miliard korun pohledávek a v odpovídající výši zadlužit zemi a zatížit kapsy daňových poplatníků.
Čistou ztrátu, neboli rozdíl mezi tím, za kolik stát pohledávky koupí, a tím, za kolik je později prodá zájemcům ve výběrovém řízení, odhadují experti ministerstva financí na 95 až 100 miliard korun. Cena za záchranu IPB, kdysi třetí největší banky v zemi, tak patří mezi nejvyšší v historii tuzemských bankovních krizí.
Nic není jak dřív
Premiér Miloš Zeman přirovnal zásah vůči manažerům a vlastníkům IPB ke stětí hlavy mafiánské chobotnice a označil jej za těžkou ránu bankovnímu klientelismu. S pádem "Lva ve světě financí" postupně vyschl finanční pramen řadě firem, které získávaly od bývalé IPB životně důležité úvěry bez ohledu na to, že z pohledu chorobopisu jejich finančních výkazů už byly po smrti.
Pád IPB vážně zkomplikoval financování například televizí Nova a Prima, potravinářského komplexu Tchecomalt, textilek kolem společnosti Pyrr a podobně.
Těžko však odhadnout, kolik seriózních firem na spojení bank doplatilo výpadky či ztrátou financování.
ČSOB přebírala podstatně větší IPB a fyzické i psychické zatížení pracovníků bylo zejména v počátcích fúze enormní. Domnívat se, že ČSOB neudělala žádné chyby, by bylo velice naivní. Do státní České konsolidační agentury přesunula navíc i řadu platících klientů pouze proto, že oblast jejich podnikání neodpovídá obchodní strategii ČSOB. Spadnout do konsolidační agentury je ovšem i pro platící klienty cejch, který budou u jiných bank těžko vysvětlovat.
Vznikl bankovní gigant
Investiční a Poštovní banka nebyla pouze skladištěm špatných úvěrů. Zlatého ptáčka v proděravělé kleci představovala oblast drobného bankovnictví a služeb drobným klientům, v jejímž rozvoji byla IPB v minulosti vždy o krok před konkurencí.
Dříve firemně zaměřená ČSOB začala stavět na dobrých základech drobného bankovnictví IPB, o čemž svědčí například převzetí obchodního systému Profile. Manažeři banky se většinou nijak netajili tím, že drobné bankovnictví a několikamilionová základna klientů byla hlavní motivací při rozhodování, zda pracovat na variantách převzetí problémy sužované IPB.
Prakticky přes noc se z bankovní čtyřky ČSOB stala největší banka v zemi. Někdejší počet několika set tisíc klientů vzrostl na 3,5 milionu, klientské vklady přesáhly 400 miliard a celková aktiva 600 miliard korun.
S nucenou správou problémy nekončí
Po dvou letech nucené správy rozhodně kauza IPB, kterou její odpůrci v čele s ODS nazvali "krádeží za bílého dne", nekončí. Někdejší IPB, v současné době IP Banku, získají zpět pod kontrolu bývalí akcionáři. Lze předpokládat, že se rozpoutají soudní pře o náhradu škody, které však podle odborníků nemohou nic změnit na skutečnosti, že ze dvou bank již existuje jedna.
Především opatrnost firem J. P. Morgan a KPMG, které pracovaly na finálním ocenění podniku IPB, ukazuje, že obavy ze soudů existují. Firmy si totiž vymohly, že případné vysouzené náhrady akcionářů IPB se jejich kapes nijak nedotknou.
Nucený správce Petr Staněk, který je i přes verdikt J. P. Morgan přesvědčen, že hodnota prodaného podniku IPB měla být kladná, se podivil nad formou předání výsledků ocenění. "Jde o tři papíry, které nám firma J. P. Morgan předala," uvedl.
Zástupce J. P. Morgan v Česku Johannes Kinsky v reakci uvedl, že za výsledky své práce si firma jednoznačně stojí.
Největší problém: Prazdroj
Nejzajímavějším případem z kategorie skříňových kostlivců zůstává i nadále prodej Plzeňského Prazdroje. ČSOB jako nástupce IPB nikdy nedostala zaplaceno zhruba devět miliard korun, kterými prodej financovala. Londýnský arbitrážní soud navíc rozhodl, že Nomura může devítimiliardový dluh uhradit 46 procenty akcií bývalé IPB, které jsou nyní reálně bezcenné.
ČSOB však současně vede v Česku a Londýně soudní spor o náhradu škody a vůči Nomuře žádá až 24 miliard korun náhrady za nezaplacené pivovary. V souvislosti s prodejem pivovarů policie obvinila bývalého vysokého manažera IPB Libora Procházku a další osoby, záležitost je však stále v šetření.
