Lokalitu sochorové válcovny Dříň si nedávno prohlédli Číňané z provincie JiangXi. Investovat zde chtějí také Francouzi a Italové.
"Číňané v Kladně byli, byli i v Tuchlovicích. Rozhodně se nedá říct, že by sem přijeli s konkrétním projektem, ale spíš jen sondovali, jaké jsou možnosti u nás investovat. Nabízeli také možnost investic na jejich části území," poznamenal kladenský primátor Dan Jiránek.
Návštěvu čínské delegace přiznává i vedení Sochorové válcovny Třineckých železáren, které území po bývalé Poldi Ocel patří. "Prohlédli si to tady," potvrdil finanční ředitel společnosti Pavel Kalvoda.
Bývalí zaměstnanci hutí sledují, co se v Poldovce děje, velmi pozorně. "Spousta věcí se odtud rozkradla, nikdy už to nebude takové jako dřív," posteskl si jeden z pamětníků. Patřil mezi první zaměstnance, kteří museli z Poldi po jejím krachu odejít.
Chtějí postavit také hypermarket
Kladenský primátor Jiránek, který v Poldi původně také pracoval, si však myslí, že nastal zlom. "Jsem přesvědčen, že teď už se situace začala lámat. Z jedné strany od města by v lokalitě měl vyrůst hypermarket, na opačnou stranu - do průmyslové části začínají přicházet noví investoři. Bývá pravidlem, že až se jeden či dva uchytí, přijdou další," věří primátor. Už nyní je podle něj v areálu 27 hektarů volných pozemků, které vznikly po demolici původních areálů hutí.
Sochorová válcovna Třineckých železáren patří nyní mezi nejvýznamnější společnosti, které v areálu Dříně působí. Práci tu má přes sedm set lidí, ročně se tu vyrobí 250 tisíc tun oceli. "K postupnému oživení výroby došlo po vyhlášení konkurzů na společnosti koncem devadesátých let," podotkl Kalvoda.
Přilákat nové investory a změnit polorozpadlé průmyslové impérium ve funkční a moderní průmyslové centrum by měla i nová silnice. Vedení kladenské radnice proto tlačí na zástupce kraje, aby s vybudováním silnice III. třídy, která by spojila Dříň s výpadovkou na slánskou rychlostní komunikaci, co nejdříve pomohli. Odhadované náklady na její výstavbu se pohybují okolo sta milionů korun.
