Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

O firmy vyráběné na sklad už není zájem. Nakupovali je i podvodníci

  • 30
Společnosti specializované na zakládání firem vyprázdnily sklady. Zájem o „eseróčka“, které se po stovkách vyráběly v podstatě do zásoby a prodávaly dál k rychlému podnikání, je minimální. Důvodem je i rychlejší zakládání společností. Kromě poctivých podnikatelů hotové prázdné firmy vyhledávali i takzvaní šmejdi.

Stačilo přijít, zaplatit a už za pár hodin podnikat. Tento byznys, kterému se věnují desítky společností, je sice stále naživu, ale zažívá útlum. Na úkor skladových firem roste poptávka po zakládání společností na objednávku.

„Prodej skladových firem je spíš v útlumu, ale založení na míru klientům jde dobře,“ říká Kateřina Poláková ze společnosti RTB Holding.

Její slova potvrzují i další specialisté na trhu. Zatímco před dvěma lety RTB prodala v průměru dvě skladové společnosti s ručením omezením denně, dnes přepíše na nové majitele dvě prázdné firmy bez podnikatelské minulosti za týden.

Firmám na klíč nahrálo několik změn, především urychlení jejich registrace. Od loňského roku mají kromě soudů kompetence k zápisu firem do obchodního rejstříku i notáři. „Dnes je možné společnost s ručením omezeným založit do 24 hodin, dříve to trvalo týden,“ popsal jednatel Profispolečnosti Jakub Maur.

Založení „eseróčka“ by navíc mohlo od příštího roku výrazně zlevnit ze současných zhruba 10 tisíc korun na 100 eur, tedy 2700 korun. Snížení nákladů je součástí novely zákona o soudních poplatcích, která ve středu prošla sněmovnou a míří do Senátu.

Společnosti orientované na zakládání firem, prodávají s.r.o. za zhruba 15 tisíc korun. Za zhruba pět tisíc korun, které zájemce přeplatí, se vyhne několikatýdennímu úřednímu maratonu, který obnáší mj. návštěvu notáře, živnostenského a finančního úřadu, případně souhlasu s umístěním sídla a jiných formalit. Některé společnosti umožňují zcela se vyhnout úřadům, tedy i notáři, a vše vyřídit on-line. Stačí jedna plná moc navíc.

Prázdné firmy nakupovali takzvaní šmejdi

Ready made firmy se podle odborníků z branže v drtivé většině případů využívají pro legální aktivity, skladové firmy se však staly oblíbené i mezi některými skupinami podvodníků. Ještě před pár lety často „hotovky“ nakupovali lidé, kteří pak buď sami, nebo prostřednictvím bílých koní okrádali seniory na předváděcích akcích.

„Vím, že ne každý se společností nakládá, jak by měl. Když prodáváte auta, taky nevíte, jestli s nimi někdo bude jezdit podle předpisů,“ říká Petr Lulák ze společnosti Raz, dva, tři.

Podnikatel během tří let založil a prodal kolem čtyř set firem. Některé z nich, pod jiným majitelem, měly později problém se zákonem. Například firma IQ Teleshopping sklidila loni za předváděcí akce pokuty za 1,6 milionu korun od České obchodní inspekce. Prodávala mj. sadu hrnců Swiss Hufeisen za 35 tisíc korun, které lze na internetu pořídit za tři tisíce, odstoupit od smlouvy však nešlo.

Mnoho firem, které s s novým majitelem začaly podnikat v byznysu předváděcích akcí, vzniklo jako ready made. Důvodem může být rychlost, se níž se lze pustit do podnikání.

„Anonymizace majitelů je vyloučena. Zda si tedy tyto subjekty založili společnost sami standardním postupem či ji koupili jako ready-made nemá žádný vliv na přístup veřejnosti k informacím o jejich vlastnické struktuře,“ říká Kateřina Tomčíková, advokátka ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.

„Všechny společnosti, které porušují zákon, mají virtuální sídlo,“ uvádí Poláková z RTB Holding. Neplatí ale, že všichni ti, kdo mají virtuální sídlo, automaticky porušují zákon. K založení firmy je třeba mít sídlo a ani ten, kdo má provozovnu, nemusí získat od vlastníka souhlas s umístěním sídla. Pořídí si proto virtuální. Na těchto adresách pak firmy specializované na zakládání společností za poplatek vyřizují klientům poštu. Největším extrémem je pražská adresa Kaprova 42/14, kde takto sídlí přes 1720 firem. O virtuální sídla je velký zájem. „Má je každý druhý klient,“ dodala Poláková.

Z pohledu Finanční správy je u ready made firem největším rizikem, že mohou být zapojeny do kolotočových podvodů na DPH. Jedna v řetězci uměle vytvořených firem přitom uplatní odpočet daně, zatímco druhá přestane komunikovat. Od roku 2013 by to však nemělo být tak jednoduché, protože platí, že všichni nově registrovaní plátci DPH mají po určitou „zkušební dobu“ měsíční zdaňovací období.

„V současnosti by nemělo být na trhu k dispozici již mnoho firem, které jsou (historicky) neaktivní a připraveny k prodeji a jsou zároveň již registrovány jako čtvrtletní plátci DPH. U nově vzniklých firem, kde je žádáno o registraci k DPH, jsou tyto firmy velmi pečlivě prověřovány,“ uvedla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.