Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šaría sice zakazuje zisk z úroků, islámské dluhopisy sukuk ale netáhnou

  15:02aktualizováno  15:02
V oblasti finančních trhů, svázaných přísnými pravidly islámské víry, měly být dluhopisy sukuk jednou z největších změn za poslední roky. Jenomže zájem o tyto bondy je malý.

Obchodům s islámskými dluhopisy se daří například v Malajsii. | foto: Reuters

S finančními instrumenty, které jsou v souladu s vírou muslimů, začalo více v posledních letech obchodovat několik málo bank na světě. Například Goldman Sachs v USA nebo HSBC v Číně. Obchody se ale moc nerozhýbaly.

Od roku 2005 se podle společnosti Standard & Poor’s uskutečnilo pouze 4 650 obchodů.

Očekávání byla větší, řada finančníků, kteří ctí islám, totiž nesmí investovat do klasických dluhopisů. Právo šaría muslimům zakazuje mít přímý zisk z úroků, zakazuje finanční spekulace a říká, že, zisk by měl být založen na skutečné ekonomické aktivitě. V praxi se tak namísto úroků investice zajistí aktivem, na kterém má investor vlastnický nárok - může to být například podíl v podniku.

Analytik Standard & Poor’s (S&P) Mohamed Damak předpokládá, že se trh s těmito dluhopisy prokrví v příštích třech až pěti letech. Záleží však na tom, zda některé organizace ve světě včetně Islámské rozvojové banky najdou společnou řeč a určí jednotná pravidla pro vydávání těchto dluhopisů. Existují totiž rozdílné pohledy na to, v jaké formě tyto bondy odpovídají požadavkům víry, ať už v ohledu financování dluhu nebo strukturování podkladových aktiv.

„Doufám, že v několika příštích letech bude dosaženo shody. Lidé pochopili, že pro tento trh je to zásadní,“ uvedl Damak, který je v S&P ředitelem islámského finančnictví. „Existuje mnoho eminentů, kteří se rozhlížejí na trhu se sukuk, jenže když vidí, co proces obnáší, dostanou strach,“ dodal.

Lídrem je Malajsie

Jednou z prvních západních zemí, vydávajících tyto dluhopisy, se v roce 2014 stala Velká Británie. Malajsie, která patří k předním zemím na světě, obchodujícím s bondy sukuk, tento rok chystá vydat islámské dluhopisy za 1,5 miliardy dolarů. Jako podkladové aktivum jsou přitom poprvé použita nehmotná aktiva - vouchery pro cestování veřejnou dopravou.

„Základní princip spočívá v tom, že emitent dluhopisů, v tomto případě malajská vláda, zakládá účelovou společnost, do níž vkládá majetek, který je následně zdrojem příjmů investorů. Jedním z hlavních nařízení práva šaría totiž je, že investice musí být účelová. Problémem trhu se sukuky je, že emitenti mohou mít nedostatek fyzických aktiv, které jsou vhodné pro vklad do účelových společností. To v posledních letech zbrzdilo objem vydaných sukuků,“ vysvětluje hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Malajsie je obecně považována za lídra v emisích sukuků, což dubnová emise podle analytika opět potvrdila.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.