ČEZ svůj zájem potvrdil ve středu. Podíl 66 procent prodává zadlužená italská společnost Enel. Česká energetická firma se už v minulosti o slovenský podnik ucházela, ale neuspěla.
Partnerství se společností SE může zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu a elektrické energie ve střední i východní Evropě, uvedly Slovnaft a MVM ve společném prohlášení. Předložení nabídky firmy oznámily ve čtvrtek. Případné spojení by prý mohlo otevřít i nové možnosti vývozu elektřiny na jihoevropské trhy.
MVM Group je maďarskou státní elektrárenskou firmou, která se zabývá výrobou, distribucí a velkoobchodním prodejem elektřiny. Pomocí případného partnerstvím v SE chce rozšířit své portfolio v oblasti střední a východní Evropy a pokračovat ve svém rozvoji, stojí ve společném sdělení.
Slovenské elektrárneProvozují jaderné, vodní a uhelné elektrárny o instalovaném výkonu 5,7 GW, které loni vyrobily 22,8 TWh elektrické energie a vykázaly čistý zisk ve výši 356 milionů eur. |
Slovnaft, který je součástí maďarské skupiny MOL, je provozovatelem největší sítě čerpacích stanic na Slovensku.
ČEZ vedle nabídky zároveň chce detailní analýzu a řešení otázek spojených zejména s dostavbou jaderné elektrárny Mochovce. Kvůli problémům okolo této elektrárny ČEZ zájem o Slovenské elektrárne dlouho zvažoval.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v říjnovém rozhovoru pro agenturu Reuters dokonce uvedl, že nejistoty kolem neustále odkládaného a stále dražšího projektu dostavby elektrárny Mochovce zmařit celý plán prodeje SE. Už tehdy zdůraznil, že Enel a slovenský stát, kterému patří zbývajících 34 procent ve SE, by měly tato rizika před prodejem vyřešit.
Slovenská vláda podle dosavadních informací žádné garance na pokrytí rizik kolem Mochovců neplánuje. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, o tom, že by stát garantoval výkupní cenu z rozšířených jaderných elektráren, nemůže být řeč. „To je obrovské riziko. Toto vůbec není cesta,“ řekl v neděli v České televizi.
Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce později pozastaveny a obnovil je až Enel v roce 2008. Původně měly být hotové v letech 2012 až 2013. Šéf dostavby elektrárny ale v říjnu slovenským novinářům řekl, že bloky budou uvedeny do komerčního provozu postupně až v letech 2016 až 2017.
Podle informací ČTK chtěl mít Enel do dnešního dne seznam zájemců, kteří se o Slovenské elektrárne zajímají. Další z českých potenciálních uchazečů, o kterých se hovořilo, Energetický a průmyslový holding (EPH) ve středu podání nabídky komentovat nechtěl. „Bez komentáře,“ sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Enel se zbavuje obřích dluhů
Enel je považován za nejzadluženější energetickou firmu v Evropě. Na konci září její dluh činil 44,578 miliardy eur, vzrostl tak ze 43,073 miliard eur na konci června. Podnik se snaží snížit dluh pomocí prodeje majetku, kromě Slovenska zahájil proces prodeje majetku i v Rumunsku.
Společnost ČEZ má za sebou řadu zahraničních akvizic. Premiér Bohuslav Sobotka v neděli uvedl, že ne všechny dopadly dobře, a nikdo proto nemůže společnosti vyčítat, že všechny další investice bude velmi dobře zvažovat.
Například v Bulharsku hrozí společnosti ČEZ odebrání licence kvůli údajnému zneužití dominantního postavení na trhu. Firma pochybení dlouhodobě odmítá. Vedle toho chce od příštího roku pozastavit provoz své uhelné elektrárny ve Varně. S bulharskou státní energetickou společností Bulgarian Energy Holding (BEH) se totiž nedohodla na financování její modernizace.
ČEZ investoval i v jiných balkánských zemích, například v Albánii nebo Bosně. Za tyto nepodařené akvizice ale zřejmě dostane peníze zpět.
