O smutné žirafě

Milá žirafo, ještě k nám nesmíš.
Milá žirafo, ještě k nám nesmíš..., vrní půvabný hlásek ve známé reklamě. A pokračuje, že žirafa se k němu už bude moci brzy přistěhovat, neboť si založil stavební spoření. Jsou jen tři možnosti. To dítě buď čtvernožci nestydatě lže nebo bylo obleháno. Nebo se jmenuje Kožený junior. Žádný jiný chlapeček si totiž na dům pro žirafu v životě nenaspoří. Nenaspoří si ani na byteček pro krtečka. Dítě vyroste ve statného muže, pořád však bude přespávat v šupleti u rodičů. Při každé návštěvě zoologické zahrady mu bude trhat uši smutné žirafino ržání. (Uslyší je pouze v duchu, neboť žirafy, jak víme, nedělají nijak). Díky této frustraci zůstane průměrně vydělávajícím člověkem, před nímž si zpupný bankovní úředník odplivne: Tobě hypotéku, nuzáku? Žirafa zestárne a svěsí krk. Velké vlhké oko pohasne. Poslední myšlenka však bude patřit onomu vysněnému bytu a chlapci, který ji tak trpce zklamal. Že je to smutná pohádka? Tak si raději představujte, že se jmenujete Kožený junior.