Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


O výběru kursu by neměla rozhodovat jen cena, míní učitelka jazyků

aktualizováno 
Učit se cizí jazyky? Zřejmě ano, otázka je, jak a za kolik. Možností je mnoho, vybrat správný způsob výuky není snadné. Podle Radmily Procházkové, která se věnuje výuce jazyků už přes dvacet let, by se k volbě jazykové školy mělo přistupovat stejně obezřetně jako k výběru zubaře. Nechat si poradit od známých a nevěřit těm, kteří slibují takřka nesplnitelné.

Na co by měl dát člověk pozor, když si vybírá jazykový kurs?
Rozhodně by se měl každý zájemce o jazykový kurs zajímat o kvalifikaci učitelů, o velikost jazykové školy i počet studentů v jednom studijním kroužku. Důležité je předem znát, podle jakých knih a jakými metodami se vlastně v kursech učí.

Například drilová výuka každému nevyhovuje. Cena není samozřejmě také zanedbatelná, ale neměla by být rozhodující, vyplatí se přepočítat cenu kursu na cenu za jednu hodinu výuky a porovnat ji s kvalitou a způsobem výuky. Je vhodné se zajímat například také o to, zda v případě nemoci učitele hodiny odpadají, nebo jsou nahrazovány či suplovány.

Škola by v každém případě měla nabízet několik úrovní výuky, studenti by do nich měli být zařazováni podle vstupního testování, nikoli jen podle subjektivního hodnocení svých znalostí. Objektivním srovnáním jazykových škol se v tuzemsku pravidelně nikdo nezabývá, jedním z kritérií hodnocení škol, které zveřejňuje například Prague Businness Journal, je právě velikost škol. Ta signalizuje mimo jiné zájem lidí o služby školy, a tím i určitou kvalitu. Velmi záleží na osobě učitele, takže pochopitelně i malé jazykové školy mohou nabízet velmi kvalitní výuku. Vyhýbala bych se však každé škole, která slibuje, že zaručeně naučí jazyk každého. Výuka vždy zůstane procesem, do kterého aktivně musí vstupovat jak učitel, tak student.

Jak volit intenzitu výuky?
Záleží na časových i finančních možnostech zájemce i na důvodech, proč se jazyk chce učit. Podle mých zkušeností není vhodné, aby se děti učily cizí jazyk jen jednou týdně, protože s ním potřebují intenzivnější kontakt. U dospělých je dobré, aby měli týdně nejméně čtyři vyučovací hodiny. Pokud se učí například jen dvě hodiny týdně, jejich pokrok je pomalý. To je může natolik "otrávit", že zcela ztratí motivaci dál se cizí jazyk učit. Samozřejmě u individuální výuky jazyků, kdy se učitel věnuje pouze jednomu žákovi, není tolik hodin výuky potřeba.

Jaké výhody a nevýhody má individuální výuka proti skupinové?
U individuální výuky může učitel tempo a způsob výuky zcela podřídit potřebám jednoho žáka, což ve skupině není možné. Pokud se například vrcholový manažer připravuje na své vystoupení v zahraničí, potřebuje individuální pomoc učitele. Na druhou stranu je individuální výuka vždy dražší a je ochuzena také o velmi důležitou věc, a to je komunikace s ostatními a také určitá soutěživost mezi nimi. Myslím, že například při výuce dětí je tento prvek velmi důležitý. Děti motivuje k výuce například i to, že chtějí nejlépe ze skupiny napsat test nebo si připravit rozhovor a výuka ve skupině je pro ně zábavnější. Ve skupinách by však nemělo být víc než patnáct žáků.

Dá se cizí jazyk naučit stejně dobře v tuzemských kursech jako při zahraničních pobytech?
Určitě ano, ale asi nejlepší je obojí zkombinovat. Kdo odjede do zahraničí a nemá jazykové základy, naučí se sice rychle mluvit, ale může si zafixovat chyby, které půjdou jen těžko odstranit. Lepší je do ciziny odjet alespoň po dvou letech studia a ještě tam případně navštěvovat jazykové kursy. V cizojazyčném prostředí se ověřuje a zúročuje všechno, co se student dosud naučil. Dlouhodobé pobyty dětí například na středních školách je třeba brát nejen jako jazykovou průpravu, ale i jako důležitou životní zkušenost dětí, kdy se seznamují s jiným prostředím, jiným způsobem výuky a učí se toleranci a samostanosti.

Existuje mnoho počítačových výukových jazykových programů, je možné jen s jejich pomocí cizí jazyk zvládnout?
Využít počítač pro výuku jazyka je určitě velmi přínosné pro všechny, kteří pracují s počítači rádi. Dobře se na něm dají procvičovat určité gramatické jevy, ale i poslech, dají se simulovat zkoušky, výhodné je u řady programů okamžité vyhodnocení výsledků. Samozřejmě komunikaci s učitelem a spolužáky nenahradí.

Odkdy je vhodné začít s výukou malých dětí?
Brzy, třeba už od pěti let. Záleží hodně na způsobu výuky, měla by to být zpočátku spíš hra, vedená ale profesionálním učitelem. Neměl by lpět například na memorování slovíček, ale naučit děti hezky vyslovovat, a hlavně komunikovat mezi sebou. Bohužel rodiče sami dost často trvají na tom, aby děti uměly co nejvíce slovíček, a kvalitu jazykové školy posuzují jen podle toho. Mnohé děti potřebují čas, než aktivně začnou používat to, co se ve výuce postupně ukládalo, a proto je potřeba mít trpělivost.

Čemu dát přednost, výuce rodilými mluvčími, či tuzemskými pedagogy?
Vždycky by to měl být hlavně dobrý učitel, tedy určitě člověk s pedagogickým vzděláním. Výhodou českých učitelů je znalost obou jazyků, takže je mohou při výkladu srovnávat, dovedou odhadnout, co bude dělat studentům problémy. Rodilý mluvčí zase vtahuje studenty do přirozeného jazykového prostředí, se kterým se setkají v zahraničí. Měl by učit i v kursech pro začátečníky, protože právě snaha rozumět mu a domluvit se s ním lidi při studiu hodně motivuje.

Studenti mohou skládat různé typy zkoušek, takzvané státní a pak zahraniční jazykové zkoušky. Kterým mají dát přednost?
Doporučovala bych orientovat se na mezinárodně uznávané zkoušky, protože už není mnoho zaměstnavatelů, kteří trvají na státních zkouškách. Ty zahraniční podle mého názoru lépe prověří to, co v době globalizace budou lidé nejvíce potřebovat, komunikovat v ci- zím jazyce, stručně vyjádřit smysl přečteného textu a zpracovat například žádost nebo zprávu na dané téma.

Máte nějaký tip, jak za málo peněz vylepšovat své jazykové znalosti ?
Komunikovat všemi způsoby, e-mailovat si s někým v cizině, seznámit se s cizinci, cestovat, dívat se na filmy v původním znění, číst v originále knížky, poslouchat zahraniční hudbu. Úplně nejlepší je sblížit se s nějakým cizincem, ale to není asi zase recept pro každého.

Autoři:


Témata: Testování


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.