"V této věci hodlám zadat velký průzkum placený z prostředků ministerstva původně určených na granty pro nevládní organizace. Zjistím, kolik občanů si toto zásadní opatření pro ochranu životního prostředí přeje, a podle toho se rozhodnu," řekl MF DNES Drobil.
Na dotaz, jaký je jeho osobní názor na zavedení záloh, odpověděl, že ho zajímá skutečná ochrana životního prostředí. "Toto je na mém žebříčku na příčce číslo 350 co do důležitosti," dodal Drobil, jenž původně aspiroval na ministra průmyslu a obchodu.
Zavedení záloh připravovalo ministerstvo několik let a na tuto problematiku existuje několik studií. Po odchodu Bursíka však téma prakticky vyšumělo a ministerstvo ho přestalo prosazovat.
"Myslím, že ministr by měl rozhodovat spíše na základně odborných informací než podle toho, co řekne průzkum veřejného mínění," tvrdí bývalý šéf Bursíkových poradců Daniel Vondrouš.
Výsledek průzkumu záleží na položené otázce
Podle Iva Kropáčka z Hnutí Duha hodně záleží na tom, jak se položí otázky. "Výsledky se mohou hodně lišit," říká Kropáček.
Zálohy na plastové obaly nebo plechovky by pochopitelně řadě lidí vadily: pokud by netřídili, o zálohu by přišli. Skladování prázdných obalů může navíc mnoho lidí obtěžovat.
Na druhou stranu by se výrazně zvýšil objem obalů, které neskončí zbytečně na skládce, ve spalovnách či v přírodě: u zálohovaných obalů se zpět vrací kolem 90 procent, u nezálohovaných lidé vytřídí kolem poloviny obalů. Zbytek je nevyužitý.
Výsledek ministerstvo odhadovalo už v květnu. "Průzkumy ukázaly, že proti změnám v systému je napříč společností spíše nesouhlas než podpora," uvedla tehdy mluvčí Jarmila Krebsová.
Proti zálohám byli výrazně výrobci nápojů, obchodníci i obce, které nechtějí měnit současný systém. Ten vykazuje na evropské poměry relativně slušné výsledky třídění. Fakt, že Češi jsou ochotni skladovat zálohované lahve, dobře ilustruje obliba lahvového piva.
Záloha minerálky jen koruna
Zálohovací systém na obaly prochází čerstvě další změnou. Od včerejšího dne koupíte sedmičkovou skleněnou lahev minerálky s korunovou zálohou namísto původních tří korun.
Vláda hodnotu její zálohy snížila letos v červnu na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. Podle mluvčího Pavla Vlčka skleněné lahve o tomto objemu používá už jediný výrobce - Hanácká kyselka. Karlovarské minerální vody skončily se sedmičkami ještě dříve, než nová vyhláška vstoupila v platnost.
Před pár lety byly přitom tyto lahve běžné u většiny výrobců. Vytlačily je však PET lahve. U dvou zbývajících výrobců tak končí i obaly dřívějších producentů minerálek do skla.
"Je to pro ně značná ekonomická zátěž. Musí vyplácet vyšší sumu na zálohách za vratné zálohové obaly, než jakou přijali při jejich uvedení do oběhu," vysvětlil Vlček. Podle něj jde o miliony lahví, což představuje ztráty v řádu desítek milionů korun.
"Ty jsou pro poslední výrobce likvidační," dodal Vlček. Opatření má navíc zamezit i tomu, aby se do Česka dostal přebytek těchto lahví ze Slovenska.
Měly by být PET lahve a nápojové plechovky zálohované?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 23. srpna 2010. Anketa je uzavřena.
