Obaly potravin nejsou dokonalé

Seriál článků, které popisovaly testy obalů na různé druhy potravin, vyvolal mnoho reakcí. Někteří čtenáři upozorňovali na nepravosti, kterých se dopouštějí výrobci, ti zase vysvětlovali, proč používají právě ten který druh obalové technologie. K tématu se tedy ještě jednou vracíme.

„Zájem veřejnosti jsme po zveřejnění očekávali, protože s balenými potravinami se setkává každý a různí lidé mají různé názory," připouští vědecký pracovník české pobočky Mezinárodního institutu informačního designu Tomáš Fassati, který test mapující tuzemský trh zpracoval. Testy vycházely každou středu v příloze TEST DNES od 26. května do 20. června.

Skleněné lahve mohou být nedobytné

Některé obaly jsou nejen nepraktické, ale mohou dokonce zabránit, aby se majitel dostal k jejich obsahu. S mírnou nadsázkou o tom vypráví Bohumil Souchop. Jako příklad uvádí konzervy, které se otevírají pomocí plechového kroužku na víčku. "Kroužek se často ulomí; jak takovou konzervu potom otevřít?" ptá se nahněvaný zákazník. "Zkoušel jsem to otvírákem na běžné konzervy, ale ostří nedosáhlo přes lem konzervy k víku. Nezbylo mi tedy nic jiného než nožem prorazit víko a rozříznout je."

Danissimo zdražilo bez zvýšení ceny

Kolik je patnáct gramů tvarohu? Jedna lžička? Jedno polknutí? Jistě to není něco, co by stálo za řeč. Alespoň firmě Danone se zdá, že ne. Přesně o tu jednu lžičku připravuje od léta své zákazníky, kteří kupují tvarohový dezert Danissimo. Do nedávna vyráběla dezert v kelímcích o sto padesáti gramech. Jenže ze dne na den se oválné vaničky zaoblily tak, že z nich ubylo deset procent obsahu. Jen cena zůstala stejná. Kdo by se pozastavil nad patnácti gramy? Obchodníkům v pražských supermarketech Billa a Kaufland nestojí dokonce ani za to, aby vyměnili cedulku na regále. To ovšem není nic neobvyklého. Občas se smrsknou sušenky, občas ubyde lentilek v krabičce či kávy v sáčku. Jen ceny zůstávají stejné, jde tedy o skrytou formu zdražování.

Podobně nedobytné mohou být podle Bohumila Souchopa skleněné lahve na okurky nebo sterilovanou zeleninu uzavřené šroubovacím víčkem. "Často se stává, že za víko zaberu a ani se nehne. Vezmu si tedy utěrku a zkusím to znovu se stejným výsledkem." V takovém případě si pomůže otvírákem na konzervy, kterým otevře šroubovací víčko. Obsah sklenice je potom samozřejmě nutné ihned zkonzumovat.

Proč mizí alobal z čokolád

V testu obalů na čokolády (23. května) konstatovala zpráva institutu designu, že klasické obaly sestávající z hliníkové fólie a papírového obalu jsou na ústupu a vytlačují je jednovrstvé plastové fólie.

Tento fakt vysvětluje ředitel vnějších vztahů čokoládoven Nestlé Martin Walter: "K současnému trendu balení do plastových obalů přistoupili mnozí výrobci u menších gramáží tabulkových čokolád a tyčinek, protože spotřebitelé tyto potraviny obvykle ihned po otevření zkonzumují." Plastovou fólii ovšem není možné po otevření jednoduše uzavřít, a tak se větší čokolády podle jeho slov stále balí do staniolu a papíru. "U nich se počítá s uzavřením nesnědeného zbytku a odloženou spotřebou."

Britům se nelíbí, že nakupují vzduch

V britském spotřebitelském časopise Which? se výzva k zasílání názorů na obaly setkala stejně jako v MF DNES s velkou odezvou nespokojených zákazníků. Mezi nejčastěji zmiňované zboží patřily potraviny, kosmetika a potravinové doplňky.

Pisatelé dopisů upozorňovali na to, že výrobci zmenšili množství výrobku v obalu, ale zároveň zvýšili cenu. Příkladem byl deodorant prodávaný v síti britských obchodů Marks & Spencer. Výrobce odůvodnil svůj postup přáním zákazníků, pro které je údajně používání deodorantu v nové lahvičce s výrazně větší rolovací kuličkou snazší a příjemnější.

Změnou nevýhodnou pro zákazníky prošlo i balení polevy na moučníky. Za zvětšení obsahu ze 100 g na 325 g zároveň výrobce šikovně skryl i výrazné zvýšení ceny. "Mnohem méně by mi vadilo a necítil bych se podvedený, kdyby výrobce jednoduše zvýšil cenu a nechal obal stejný," napsal jeden z čtenářů.

Druhá skupina stížností se týkala nafouklých obalů na cereální tyčinky a vitaminové tablety. Michael Davis z Londýna si dal dokonce práci s měřením a zjistil, že v každém balení tamního druhu sušenek si kupuje sedmdesát procent vzduchu. Důvodem podle výrobce bylo, že by mohl sušenky při balení a označování poškodit stroj.

Podobně reagovala i firma Mars na obvinění z příliš velkého obalu šesti čokoládových tyčinek Tracker. Když se prý v minulosti pokoušel ubrat vzduch v krabicích, sladkosti se vždy poškodily. Spotřebitelé však byli přesvědčeni, že se vždy jednalo o marketingový trik.

Nejvíce předimenzovaným výrobkem, na který britští zákazníci upozorňovali, byl deodorant Trust dovážený z Izraele. Kulatá dóza měla falešné plastové dno, které budilo dojem velkého obsahu. Navíc byla zabalená ve velké papírové krabici.