Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obamovo kříšení ekonomiky může vyvolat obří inflaci

  10:40aktualizováno  10:40
Barack Obama, muž, jenž jen svými sliby a úsměvem dokáže zvednout ceny akcií po celém světě, chce hodit své zemi největší záchranný kruh v historii veřejných financí. Ten se však snadno může zadrhnout v inflační smyčku, která přidusí nejen Spojené státy.

Barack Obama | foto: ČTK

Už dnes je zadlužení USA největší na světě a státní rozpočet dostane letos další obrovskou ránu. Z daní Američanů, amerických firem a z půjček zemí, jako jsou Čína, Japonsko nebo Saúdská Arábie, totiž do ekonomiky už míří téměř dva biliony dolarů. A zdá se, že je to jen začátek.

Hrozí úvěrové a inflační tsunami

Obama ve snaze dostát svým předvolebním tezím nemá v utrácení zábrany. Sleduje tím jediný cíl: zachovat americký životní styl, nepřipustit hlubší propad a předvést volební změnu, s níž vyhrál volby. Nikde však není zaručeno, že jeho změna musí být k lepšímu.

Téměř dva biliony dolarů určených na pomoc ekonomice (700 miliard pro finanční sektor, 750 miliard na vládní výdaje a nižší daně, stovky miliard na záchranu Citibank a Bank of America), mají sice šanci zabrzdit krizi a nastartovat opětovný růst hospodářství, ale na druhou stranu vyvolají růst cen.

Ten sám o sobě nemusí být na škodu. Spojené státy se aktuálně obávají spíše deflace - tedy dlouhodobějšího poklesu cen. Inflační problémy však mohou začít, pokud Obama na první výstřel netrefí a ekonomika napumpovaná stovkami miliard dolarů se nevzpamatuje.

Špatně bude i tehdy, když se hospodářství nabuzené státními penězi sice vydá vzhůru, ale ekonomičtí lídři včas nešlápnou v utrácení na brzdu. Pak Spojené státy a s nimi i nejrozhazovačnější evropské země mohou snadno spadnout s trochou nadsázky do "čistokrevné" inflační krize, kdy ráno za stovku koupíte kus uheráku a večer jen jeden rohlík.

"Vždy, když se tisklo tak obrovské množství bankovek a utrácely se půjčené peníze, vedlo to k růstu cen. A stane se to znovu," nechal se minulý týden slyšet americký investiční guru Jim Rogers, jenž s miliardářem Georgem Sorosem kdysi zakládal veleúspěšný fond Quantum.

Inflace přináší znehodnocení úspor, vymazává stabilitu a v extrémní podobě prakticky zastavuje ekonomiku. I proto, že nahrává dlužníkům. Zpočátku přitom může vypadat vše nadějně.

"V okamžiku, kdy se ekonomická situace otočí k lepšímu a banky opět začnou půjčovat peníze, hrozí, že obrovské sumy peněz dodané na trh centrálními bankami způsobí úvěrové a inflační tsunami," říká makroekonom David Marek z Patrie.

Americká centrální banka a vláda tak budou muset vystihnout pravý okamžik, kdy rušit mimořádné kroky a stahovat biliony dolarů z oběhu. "Pokud to prošvihnou nebo budou málo důrazné, vzniknou zárodky nové krize," dodává Marek.

Obama bude shánět peníze

Ještě dříve však bude muset Obama řešit odpověď na jednoduchou otázku: kde na bilionovou pomoc vzít? "Poslední balíček Obamovy pomoci představuje přibližně šest procent amerického hrubého domácího produktu. Je namístě se ptát, jak a zda je taková výše pomoci financovatelná," říká Michal Mejstřík, šéf Institutu ekonomických studií a člen české ekonomické rady vlády.

Kromě škrtů, které se dají čekat v oblastech, kde nebudou na první pohled a okamžitě vidět (například nákladné zdravotnictví), je pravděpodobné, že Spojené státy dají zpátečku v resortu obrany.

Kvůli mezinárodní situaci se nedá očekávat, že by oficiálně vyklízely své pozice v nepopulární roli "mezinárodního policajta", ale Obama chce alespoň snížit počet vojáků v Iráku. Menší mohou být také přímé výdaje na vojenskou techniku.

Investor Rogers, jenž žije v Singapuru a většinu peněz investuje v Asii, má o budoucnosti amerických financí jasno: "Čína bude novým centrem světa. Nejen finančního, ale i politického. Neumím si představit nikoho, kdo by teď půjčil americké vládě na třicet let peníze za dvě a půl procenta ročního výnosu." Naštěstí pro Spojené státy je zatím dost zájemců, kteří si takovou půjčku představit umějí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotovoltaická elektrárna Solek Group v Chile.
Česká firma prodala elektrárnu v Chile, v zemi bude dále investovat

Česká firma Solek Group prodala v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz chilskému fondu zaměřenému na investice do obnovitelných zdrojů energie, jehož...  celý článek

Z filmových Angry Birds
Angry Birds chtějí zdolat další metu, firma za miliardy se chystá na burzu

Firma Rovio Entertainment, tvůrce populární elektronické hry Angry Birds, se chystá vstoupit na burzu a nabídnout své akcie. Výrobce mobilní aplikace by mohl...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.