Už dnes je zadlužení USA největší na světě a státní rozpočet dostane letos další obrovskou ránu. Z daní Američanů, amerických firem a z půjček zemí, jako jsou Čína, Japonsko nebo Saúdská Arábie, totiž do ekonomiky už míří téměř dva biliony dolarů. A zdá se, že je to jen začátek.
Hrozí úvěrové a inflační tsunami
Obama ve snaze dostát svým předvolebním tezím nemá v utrácení zábrany. Sleduje tím jediný cíl: zachovat americký životní styl, nepřipustit hlubší propad a předvést volební změnu, s níž vyhrál volby. Nikde však není zaručeno, že jeho změna musí být k lepšímu.
Téměř dva biliony dolarů určených na pomoc ekonomice (700 miliard pro finanční sektor, 750 miliard na vládní výdaje a nižší daně, stovky miliard na záchranu Citibank a Bank of America), mají sice šanci zabrzdit krizi a nastartovat opětovný růst hospodářství, ale na druhou stranu vyvolají růst cen.
Ten sám o sobě nemusí být na škodu. Spojené státy se aktuálně obávají spíše deflace - tedy dlouhodobějšího poklesu cen. Inflační problémy však mohou začít, pokud Obama na první výstřel netrefí a ekonomika napumpovaná stovkami miliard dolarů se nevzpamatuje.
Špatně bude i tehdy, když se hospodářství nabuzené státními penězi sice vydá vzhůru, ale ekonomičtí lídři včas nešlápnou v utrácení na brzdu. Pak Spojené státy a s nimi i nejrozhazovačnější evropské země mohou snadno spadnout s trochou nadsázky do "čistokrevné" inflační krize, kdy ráno za stovku koupíte kus uheráku a večer jen jeden rohlík.
"Vždy, když se tisklo tak obrovské množství bankovek a utrácely se půjčené peníze, vedlo to k růstu cen. A stane se to znovu," nechal se minulý týden slyšet americký investiční guru Jim Rogers, jenž s miliardářem Georgem Sorosem kdysi zakládal veleúspěšný fond Quantum.
Inflace přináší znehodnocení úspor, vymazává stabilitu a v extrémní podobě prakticky zastavuje ekonomiku. I proto, že nahrává dlužníkům. Zpočátku přitom může vypadat vše nadějně.
"V okamžiku, kdy se ekonomická situace otočí k lepšímu a banky opět začnou půjčovat peníze, hrozí, že obrovské sumy peněz dodané na trh centrálními bankami způsobí úvěrové a inflační tsunami," říká makroekonom David Marek z Patrie.
Americká centrální banka a vláda tak budou muset vystihnout pravý okamžik, kdy rušit mimořádné kroky a stahovat biliony dolarů z oběhu. "Pokud to prošvihnou nebo budou málo důrazné, vzniknou zárodky nové krize," dodává Marek.
Obama bude shánět peníze
Ještě dříve však bude muset Obama řešit odpověď na jednoduchou otázku: kde na bilionovou pomoc vzít? "Poslední balíček Obamovy pomoci představuje přibližně šest procent amerického hrubého domácího produktu. Je namístě se ptát, jak a zda je taková výše pomoci financovatelná," říká Michal Mejstřík, šéf Institutu ekonomických studií a člen české ekonomické rady vlády.
Kromě škrtů, které se dají čekat v oblastech, kde nebudou na první pohled a okamžitě vidět (například nákladné zdravotnictví), je pravděpodobné, že Spojené státy dají zpátečku v resortu obrany.
Kvůli mezinárodní situaci se nedá očekávat, že by oficiálně vyklízely své pozice v nepopulární roli "mezinárodního policajta", ale Obama chce alespoň snížit počet vojáků v Iráku. Menší mohou být také přímé výdaje na vojenskou techniku.
Investor Rogers, jenž žije v Singapuru a většinu peněz investuje v Asii, má o budoucnosti amerických financí jasno: "Čína bude novým centrem světa. Nejen finančního, ale i politického. Neumím si představit nikoho, kdo by teď půjčil americké vládě na třicet let peníze za dvě a půl procenta ročního výnosu." Naštěstí pro Spojené státy je zatím dost zájemců, kteří si takovou půjčku představit umějí.
