Dosud přišel potřebný dokument ke stavbě rodinného domu na tři stovky, ať jste stavěli skromný přízemní domek o třech místnostech nebo honosnou vilu se třemi koupelnami.
Například povolení pro dům v předpokládané hodnotě mezi jedním a pěti miliony korun by mohlo stát pět tisíc korun, rozlehlé sídlo za více než deset milionů by už potřebovalo dokument v ceně 20 tisíc.
"Chápu, že úředníci mají s povolením hodně práce. Na druhou stranu jsou placeni z našich daní, takže za povolení vlastně platím dvakrát," zamýšlí se Roman Snopek z Podolí na Uherskohradišťsku, který staví rodinný dům. Zároveň připomíná, že stavební povolení je pouze jedním z řady placených lejster, které musel před stavbou doložit.
"Rozlišení výše poplatků podle majetnosti stavitelů považuji za správné," hodnotí nápad starosta středočeských Úval Jan Šťastný.
Jeho obec patří k těm, které na provozu stavebního úřadu tratí nejvíce. Úředníci totiž neshledali Úvaly za natolik důležité, aby sem vedle stavebního úřadu umístili také registr motorových vozidel, jehož výnosy obcím často kompenzují ztrátový provoz stavebních úřadů.
Jednoduchý proces registrace vozidla totiž přijde na osm stovek, a registry jsou tak ziskové.
"Stavební povolení navíc nevydáváme pouze pro naše občany, ale také pro okolní obce," připomíná Šťastný.
Primátor Kladna Dan Jiránek by spíše než podle ceny viděl rozlišení raději podle velikosti stavby. "U domů by to bylo podle krychlových metrů, u staveb jako třeba dálnice pak podle metrů čtverečních," objasňuje.
U stanovování sazby v závislosti na odhadované hodnotě budovy má obavy, že by stavitelé záměrně ponižovali její hodnotu, aby dosáhli nižšího poplatku. Provoz stavebních úřadů je ztrátový i pro velká města. "Jeho provoz nás v loňském roce stál deset milionů korun, zatímco na poplatcích jsme vybrali pouze 530 tisíc," vypočítává primátor Jiránek.
Extrémním případem podle něho byla před několika lety stavba elektrárny. Zatímco stavební povolení a územní rozhodnutí přišlo investora zhruba na pět tisíc, město na vyhotovení potřebných dokumentů vydalo mnohonásobně více. Hlavní položkou bylo zpracování analýzy vlivu stavby na životní prostředí – tzv. EIA, za kterou město dalo 630 tisíc korun.
Ani po případném navýšení nebudou příjmy z poplatků výraznou položkou v obecních rozpočtech. Zatímco z daní loni dostaly obce téměř 155 miliard korun, správní poplatky (mezi něž spadají i stavební povolení) jim vynesly pouze 3,8 miliardy.
