Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká města trápí chátrající domy. Dochází jim peníze na demolice

  6:56aktualizováno  6:56
Za poslední roky vydaly stavební úřady přes šest tisíc nařízení k demolici. Problém s chátrající budovami řeší každá druhá obec v Česku. Pokud se majitelé k objektu nehlásí, bourání financují ze svého rozpočtu. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní vyhlašuje na demolice další dotační program.

Peníze za demolici můžou obce vymáhat od vlastníků objektů. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

V Žižkově ulici v centru Bohumína stojí cihlový dům bez omítky. Okna v přízemí jsou vymlácená, zadní část objektu pobořená. A hrozí, že část domu spadne na některou ze sousedních budov nebo na procházející lidi. Tamní stavební úřad vlastníkovi už několik let ukládá jednu pokutu za druhou, aby dal objekt do pořádku. Marně.

Nejvíce rozhodnutí k demolici za rok 2014

Hl. m. Praha celkem 354

Praha 4 252

Bělá pod Bezdězem 72

Bakov nad Jizerou 75

„Celý vnitřek se propadl, ale statik říká, že to ještě není na demolici z úřední moci. Obec nabídla vlastníkovi odkup, ale ten si chce dům nechat,“ říká Petr Vícha, senátor a primátor Bohumína.

Problém chátrajících staveb se v tuzemsku týká každé druhé obce. Za poslední čtyři roky vydaly stavební úřady v zemi celkem 6 236 nařízení k odstranění stavby.

A další tisíce nařízení k zabezpečení nebo údržbě stavby, která ohrožuje okolí. Pokud se však vlastník budovy k ničemu nemá nebo je nedohledatelný, musí se se stavbou vypořádat obec, kde stavební úřad sídlí.

Běžně se stává, že tyto obce financují ze svých rozpočtů demolice budov v sousedních městech či vesnicích, které pod úřad spadají. Peníze pak mohou vymáhat od vlastníků objektů.

„Dům v sousední obci Rusín je ve špatném technickém stavu, střecha se rozpadá a ohrožuje komunikaci i veřejnost. Majitelé to neřeší, protože jsou v exekuci. Aktuálně hledáme firmu, která by střechu odstranila,“ říká vedoucí stavebního úřadu v Osoblaze na Krnovsku Ondřej Dokoupil.

Rozhodnutí o demolici

2011 – 1619 vydaných rozhodnutí

2012 – 1532

2013 – 1371

2014 – 1714

Obcím takový postup nepřipadá ze strany státu fér. Svaz měst a obcí proto usiluje o to, aby vynucené demolice vzal stát na svá bedra. O věci jedná pracovní skupina několika ministerstev s obcemi a kraji.

Ministerstvo pro místní rozvoj navíc připravilo dotační program, v němž je k dispozici 28 milionů korun.

Podobná částka by podle Dana Jiránka, výkonného ředitele Svazu měst a obcí, stačila na vynucené demolice v jediném okresu. V Česku jich je přitom 80. Zbavit se aktuálních vředů na kráse mnohých obcí by tak vyžadovalo odhadem dvě miliardy korun.

Dotace pokryjí většinu nákladů na demolici

V Obrnicích na severu Čech, obci s více než 50 procenty romského obyvatelstva, se chystají na demolici desítek rozpadlých garáží. „Jsou cílem sběračů všeho možného a už se několikrát stalo, že tady přišli k úrazu,“ říká starostka Drahomíra Miklošová.

V minulosti se obci podařilo na podobnou akci použít evropské dotace. Z vlastního platila například demolici dvou „průhledných“ paneláků. Stálo ji to pět milionů korun z obecního rozpočtu. Teď se starostka těší, že další dva paneláky už město nebude bourat za své.

Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vyhlašuje další dotační program na demolice vybydlených bytových domů. „Je možné dostat až 80 procent nákladů,“ říká Miklošová.

Fotogalerie

Dotační program startuje příští rok a je na něj po tři roky připraveno 100 milionů ročně. Je určen výhradně pro obce s ghetty a jen na bytové budovy. Dotace se nedají použít na jejich výkup, obec je musí mít ve svém vlastnictví. Podmínkou je povinnost nově vzniklý prostor využít ve veřejném zájmu.

Naději, že se obce zbaví chátrajících průmyslových areálů, slibuje program ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Brownfieldy. Je primárně určen pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj a jsou v něm připraveny dvě miliardy korun z rozpočtu.

„Dala by se z něj platit přeměna nevyužívaných průmyslových areálů a objektů na podnikatelské objekty, ale i výkup nemovitostí, demolice a výstavba páteřní infrastruktury,“ popisuje František Kotrba, mluvčí ministerstva. Návrh v lednu projedná vláda, fungovat by měl až do roku 2022.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.