Zdroj dobrého příjmu vyschl. Kdyby byla města prozíravější, mohla od vodáren inkasovat ročně statisíce na dividendách. (Ilustrační snímek)

Zdroj dobrého příjmu vyschl. Kdyby byla města prozíravější, mohla od vodáren inkasovat ročně statisíce na dividendách. (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Obce na severu Moravy se zbavily akcií vodáren a přišly o miliardy

  • 279
Města a obce na severu Moravy, které se v posledních dvanácti letech zbavily akcií vodárenské společnosti SmVaK, přišly dohromady o miliardy korun. Firma byla totiž vysoce zisková a vyplácela dividendy. Ministerstvo teď určilo nová pravidla, která marže vodárnám omezí.

Jen za rok 2011 mohlo do krizí oslabených rozpočtů měst a obcí, které ještě v roce 1999 vlastnily přes devadesát procent akcií společnosti SmVaK, přitéct více než 300 milionů korun.

Vyplývá to ze zápisu valné hromady SmVaK, která rozhodovala o rozdělení zisku největší vodárenské společnosti na území Moravskoslezského kraje. Čistý zisk společnosti SmVaK v roce 2011 přesáhl 362 milionů korun a na dividendách rozdala firma svým akcionářům přes 318 milionů korun, což znamená výnos 92 korun na jednu akcii.

Jak se prodávaly akcie vodáren

Až do roku 1999 měly většinu akcií (až 93 procent) v držení města a obce v Moravskoslezském kraji. Už od roku 1998 se ale o jejich nákupy začaly zajímat soukromé společnosti Anglian Water a Ondeo, které postupně připravily města nejprve o majoritu a následně i o blokační podíl. Anglian Water následně prodala svůj podíl dceřiné společnosti Penta, od níž akcie získal současný majitel.
Většinový podíl ve společnosti SmVaK ztratily obce a města v kraji v roce 1999, kdy své akcie prodala frenštátská radnice a tehdejší majitel většiny akcií, společnost Anglian Water, získal majoritu. Frenštát tehdy dostal za zhruba dvouprocentní podíl okolo šedesáti milionů korun, což tvořilo polovinu jeho tehdejšího rozpočtu. Na dividendách by letos za svůj tehdejší podíl mohlo město získat přibližně 640 tisíc korun. SmVaK vyplatila od roku 2000 na dividendách šest miliard korun.

Většina peněz ovšem už zamířila na konta španělské společnosti Aqualia, minoritní akcionáři vlastní jen 1,32 procenta akcií.

Pokud by si v roce 1999 obce akcie společnosti nechaly, mohly by počítat nejen s milionovými dividendami, ale také například ovlivňovat cenu vodného a stočného.

Například v roce 2008 pracovala společnost SmVaK se šestačtyřicetiprocentním ziskem na vodném a pětadvacetiprocentním ziskem při platbách stočného.

Ministerstvo teď určilo nová pravidla pro stanovování cen pitné vody. Mají zajistit, aby si vodárenské společnosti fungující v prakticky monopolním prostředí nestanovovaly příliš vysoké marže a jejich zisky nepřekračovaly určitou mez.

Cenu vody nová vyhláška asi nesníží

Při šestačtyřicetiprocentním zisku na vodném si akcionáři přišli v roce 2008 téměř na 350 milionů korun, letos to bylo 362 milionů korun.

Nová vyhláška ministerstva vodárenským společnostem přikazuje, aby nárůst celkového přiměřeného zisku nepřesáhl pět procent. Cenu vody to ale v příštích letech pravděpodobně neovlivní.

"Cena vody na příští rok se kalkuluje a schvaluje až na konci listopadu, takže dnes je ještě příliš brzy," řekla tisková mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Eva Špirochová.

"Jediné, co je možné říci, že nový cenový výměr u naší společnosti rozhodujícím způsobem cenu pro příští rok neovlivní," dodala. Vysoké zisky na vodném i stočném vysvětluje skutečností, že společnost SmVaK vedle prodeje vody provozuje a vlastní i vodovodní síť.

"Jsme však jednou z mála vodárenských společností v České republice, která síť vlastní a provozuje," říká mluvčí.

"O tento majetek je třeba pečovat, je nutno jej obnovovat a dále rozvíjet. A to vše při absenci možnosti získat jakékoliv dotace či podpory ze strany státu či EU, takže peníze na rozvoj a údržbu sítě musíme získávat jen z vlastních zdrojů," doplnila informace Špirochová.

Obce by mohly žádat dotace na vodovodní síť

Fakt, že společnost SmVaK nemůže, protože je soukromá firma, při obnově vodovodních sítí počítat s evropskými penězi, je ale pravdivý jen částečně, města dokážou získat dotace například na stavbu vodovodních čističek.

Pokud by byly většinovými majiteli firmy obce v kraji, mohly by žádat o dotace na vodovodní síť, čímž by se snížily náklady na údržbu a nebylo by potřeba prodávat vodu s vysokým ziskem, což by se ve výsledku mohlo projevit i na ceně vodného a stočného.

Na ministerské vyhlášce nevydělají například ani obyvatelé Ostravy. Jim vodu dodává společnost OVaK, která většinu vody odebírá právě od SmVaK.

"Cena vodného a stočného je závislá na celé řadě faktorů, které společnost Ostravské vodárny a kanalizace nemůže ovlivnit," vysvětluje mluvčí společnosti Martina Gavendová.

"Je to zejména cena vody nakoupené od společnosti SmVak a poklesy ve spotřebě vody. Do ceny se rovněž promítne výše nájemného za pronájem infrastrukturního majetku, náklady na energie a podobně," dodala.