Šetření, vyvolané nejprve krizí a nyní i daněmi, dopadá i na obří obchodní centra. "Tržby někde rostou, někde klesají, na celkové úrovni jsou pravděpodobně blízko nulové změny," přibližuje poslední vývoj partner poradenské společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček.
Zatímco většina center se drží, některá musí o své místo bojovat. Nejvíc ta, která na tom nebyla dobře už za časů, kdy Češi ještě utráceli. Dnes mají problém se špatnou polohou či skladbou prodejen.
A tak procházejí léčbou naordinovanou vlastníky a jejich poradci. S prázdnými prostory se dlouhodobě potýká například pražská Galerie Butovice či Šestka, Futurum v Brně, Plaza v Liberci či Oaza v Kladně. Naposledy se minulý týden v nedobrovolné dražbě prodalo Olomouc City (o dražbě čtěte zde).
S problémy se ze začátku potýkali i na Novodvorské. V malém centru na sídlišti se před lety nájemci bouřili, odcházeli, a dokonce zde jako v jediném centru v zemi zavřelo i multikino. Dnes je podle Davida Pažitky, šéfa společnosti Ségécé, jež centrum vlastní, až na "dvě zakleté jednotky" centrum Novodvorská pronajaté, místo po multikinu upravené a zaplněné.
"Zásadní změny na Novodvorské jsou skoro u konce. V tuto chvíli vybouráváme bowling v prvním patře a přesunujeme jednotku Deichmann v rámci přízemí tak, abychom otevřeli na jaře 2013 dvoupodlažní H&M," upřesňuje.
Základem jsou kvalitní obchody a velký počáteční kapitál
Jedna ze strategií "nakopnutí" strádajícího centra je sehnat dostatečně kvalitní nájemce, kteří přitáhnou zákazníky. Těm se ale do neúspěšných center většinou nechce. Majitelé se pak musí podílet na riziku velkých, kotevních nájemců. To znamená pobídky, jako je čistě obratové nájemné, kdy obchodník platí pouze určité procento z měsíčního či ročního obratu, a nikoliv fixní nájemné, nebo to, že vlastník centra zaplatí část vybavení prodejny.
Nynější neúspěch obchodních center má své kořeny už před několika lety. Je to dáno tím, jak centrum funguje. Na počátku je ohromná investice do výstavby, dnes většinou v řádu miliard korun. Ty si s sebou nese původní či budoucí majitel centra do vínku v podobě dluhu, většinou u banky, případně zčásti u mateřské společnosti. Dluhu, který musí splácet z tržeb získaných z pronájmu míst obchodníkům. Nejprve je třeba místo zaplnit a pak se snažit, aby do centra chodili lidé a prodejce mohl platit nájem.
"Nová centra už dnes nepotřebují rok na to, aby se zaběhla, ale tři roky a možná déle. A to udýchají jen velmi silní hráči," potvrzuje Martin Machač odpovědný za nemovitosti společnosti Foot Locker ve střední Evropě, dříve šéf Unibail Rodamco, vlastníka nákupních center na Černém Mostě či na Chodově v Praze.
