Od tohoto systému se očekává, že zrychlí vyřizování návrhů podávaných na předepsaných formulářích. Stát by a už nefinancoval obchodní rejstřík jako takový, ale jen správu centrálního serveru obchodního rejstříku, centrálního archivu a činnost kontrolních komisí, což má snížit rozpočtové výdaje.
Předkladatelé přepokládají, že by také začaly fungovat účinné sankční mechanismy v případě špatné práce soukromníků vedoucích obchodní rejstřík.
Kabinet proti registrátorům
Poslanecký návrh zákona o registrátorech v půlce října zamítla také vláda. Mluvčí kabinetu Libor Rouček odůvodnil vládní nesouhlas slovy, že "návrh je v rozporu se směrnicí Evropské unie o právu společností, která definuje systém zveřejňování údajů o společnostech."
Tento výklad ale předkladatelé odmítli. "Není to pravdivé tvrzení. Neexistuje žádný předpis evropského práva, který by upravoval způsoby a vedení obchodního rejstříku," sdělil poslanec Miloslav Výborný z KDU-ČSL.
Podle něj je cílem návrhu je zrychlit zápisy firem do obchodních rejstříků, které jsou v současné době velmi zdlouhavé. To je i předmětem kritiky ze strany EU.
Stejného názoru je i zástupce delegace evropské komise v ČR Ralf Dreyer, který nedávno řekl, že vedení obchodních rejstříků není vázáno evropským právem a evropské země mají různou praxi.
Systém soukromých registrátorů úspěšně pracuje ve Francii, Španělsku a v Nizozemsku. Zápis firmy nyní v tuzemsku trvá zhruba jeden měsíc, při registraci změn je to však mnohem delší doba, což znesnadňuje firmám podnikání.
Současná praxe je i živnou půdou pro korupci. Předkladatelé zákona se domnívají, že po privatizaci by zápis u registrátora měl být věcí několika málo dní.
