Například ječmen, který teď stojí už jen 1 800 korun, je podle pěstitelů neprodejný.
"Průměrně zemědělci utrží za hektar obilí dvanáct tisíc korun. Náklady na pěstování a sklizeň je ale vyjdou na zhruba patnáct tisíc," uvedl David Novák ze Statku Uhersko na Pardubicku.
Cenu tlačí dolů také snižující se počty zvířat. Ta totiž ročně sežerou asi dva miliony tun obilí, kdežto člověk skrze potravinářský řetězec sní 1,2 milionu tun.
Zatím se tak ani zdaleka nevyplňují předpoklady šéfa agrární komory Jana Veleby, který před sklizní, kdy pšenice překonala alespoň třítisícovou hranici, předpovídal další růst cen. Od té doby naopak spadla cena o dalších deset procent.
Mrzký konec klíčové potravinářské komoditě však nejspíš nehrozí. Stát totiž od listopadu zahájí neomezený intervenční výkup obilí. Výkupní cenu Evropská unie stanovila na 101,3 eura, což je 2 600 korun za tunu.
Obvykle byly státní výkupy omezené, letos je však situace i podle úřadů vážná. "Pšenice a ječmen se budou vykupovat bez jakéhokoliv množstevního stropu," potvrdil Martin Foreth ze Státního zemědělského intervenčního fondu.
Zemědělci odhadují, že ve státních sýpkách skončí minimálně milion tun. "Mám obavu, jestli na obilí bude mít místo. Ještě teď je v sýpkách to loňské," řekl Jaroslav Faltýnek z Agrofertu, který disponuje největšími sklady v Česku.
Pěstitelům nezbývá než čekat na horší sklizeň v příštím roce a zároveň letos zasít méně. Zrno se dá skladovat léta. "Budeme čekat na to, že se cena zvedne, i s rizikem, že v nejbližší době půjde ještě níž," dodal Faltýnek.
Dění na nejvýznamnější komoditní burze světa v Chicagu mu dává za pravdu. Americké ministerstvo zemědělství totiž čeká vyšší úrodu i růst zásob o osm až deset procent.
