Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Padělků českého zboží ubývá. O levné kopie není zájem, říkají celníci

  11:57aktualizováno  11:57
Pohádkový krteček i náhradní díly do aut byly dříve oblíbeným terčem padělatelů českého zboží. Teď se zdá, že padělky jsou na ústupu. Data Celní správy ČR ukazují, že zabavených kopií zboží s českou vlajkou výrazně ubylo. Češi nemají zájem, vysvětlují to celníci.

Pražská tržnice (ilustrační foto). | foto:  František Vlček, MAFRA

Loni se na českém trhu - tedy na tržnicích i v kamenných obchodech - podařilo celníkům zadržet zboží za téměř 33 milionů korun. Letos za půl roku jen za 1,4 milionů korun. Také na hranicích, ať už směrem ven či do Česka, se zabavilo mnohem méně falzifikátů zboží, na něž drží ochranné známky čeští výrobci. Loni v rukou celníků skončilo toto zboží za 1,08 milionu korun, letos do června jen za 4,5 tisíce korun.

Celníci odmítají interpretaci, že by byl pokles způsobený jejich méně efektivní prací. „Neříkám, že Celní správa odhalí sto procent padělaného zboží. Jsme ale přesvědčeni, že pokles není dán tím, že by se nám nedařilo,“ říká mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Celníci nabízejí jiné vysvětlení: Češi přestávají mít zájem o levné padělky. Pokud je to pravda, mohla by být důvodem i lepší ekonomická situace.

„Když není poptávka, není nabídka. To platí o pohádkových postavách, cigaretách, nelegálních lihovinách i dalším zboží. Například padělaných lihovin je dnes na trhu méně než jedno procento,“ vysvětlila mluvčí celníků. Jednou z dalších možností je podle ní i ta, že padělatelé si dávají větší pozor kvůli zásahům v minulosti.

Podle čerstvých dat České obchodní inspecke však celkový počet padělků stoupá. Úřad v 1. čtvtletí zajistil padělky za 6,6 milionu korun. Celkem inspekce zajistila 5 432 kusů padělků, což je o 3 600 kusů meziročně více. Kontroly probíhaly i na internetu. Mezi nejčastěji zajištěné falzifikáty patřily audio a video nosiče, hračky a textil.

Kopírují se ložiska i díly traktorů

Padělky českého zboží, vyráběného v zahraničí, se nemusí českým celníkům vůbec dostat do ruky. Objevují se také názory, že padělatelé se z tržnic přesouvají na internet.

Čerstvou zkušenost s paděláním svého zboží má brněnská firma ZKL, která je jedním z největších výrobců ložisek ve středoevropském regionu. „V minulých týdnech se indické policii podařilo zabavit přímo u několika výrobců ve městě Surat ložiska v hodnotě 610 tisíc korun,“ popsal ředitel ZKL Bearings CZ Jiří Prášil. Firma se podle něj s paděláním svých výrobků setkává pravidelně. Problémy jsou zejména v Asii, hlavně v Nepálu a právě Indii, kde proběhl poslední zásah.

Záchyty padělaného zboží celníky
Celní řízení
RokPřípadůKusůZpůsobená škoda
2014556682 723 580
2015510711 085 200
do 1.6. 2016134 508
Vnitřní trh
201520220 90832 916 934
do 1.6.2016216 9861 378 600
Zdroj: Celní správa ČR

Prášil upozornil na to, že kopie jsou na první pohled velmi zdařilé a je velmi těžké rozeznat je od originálních výrobků. Rozdíl je v kvalitě. Falzifikáty jsou vyrobeny z levných a nekvalitních materiálů. „Životnost padělku je méně než poloviční oproti originálu,“ řekl ředitel.

Své si s podvodníky zažily i další firmy působící v autoprůmyslu. Například celníci v roce 2014 vůbec poprvé zachytili přes deset tisíc kusů náhradních součástek k traktorům Zetor.

Soudy na několik let

Právní kancelář Vilímková Dudák & Partners také často naráží na případy padělání designu. „K porušování práv k designu dochází doslova napříč všemi odvětvími. Tento jev je častý například v nábytkářském průmyslu, elektronice, automobilovém průmyslu či potravinářství,“ přiblížila advokátka Kateřina Tomčíková.

Podle ní je to ale někdy dáno i chybou designérů či firem, kteří si svůj design nezaregistrují jako průmyslový vzor. Pokud totiž dotyčný design neprovede registraci do 12 měsíců od doby, kdy jej on sám nebo jeho právní předchůdce zpřístupnil veřejnosti, zhorší svou pozici v právních sporech a v nejhorším případě se z něj může stát i takzvaný „zevšeobecněný design“. Příkladem jsou třeba PET lahve s ergonomickým tvarem (zeštíhlený pas), které dnes už používají všichni.

Nicméně i když autor neprovede registraci včas, neznamená to, že by mohl jeho design kdokoliv volně používat. Autorská práva mu stále náleží. Prokazování u soudu je však obtížnější a pře se někdy táhnou dlouhé roky.

Například mladý designér Kryštof Nosál uhájil svůj design rukojeti šroubováku, který mu vynesl první místo v soutěži firmy NAREX Bystřice, spor však trval šest let a náklady včetně znaleckých posudků se vyšplhaly na statisíce korun. Nosál požadoval po firmě bezdůvodné obohacení kvůli tomu, že design jeho šroubováku začala používat i na jiné výrobky.

Známý je i případ designéra Maxima Velčovského a jeho porcelánových holínek. Ten se soudil s porcelánkou Rudolf Kämpf, která holínky podle jeho návrhu vyrobila jako dekoraci.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.