Lidé se vrací k nakupování v malých obchodech, supermarkety ztrácí. Ilustrační snímek

Lidé se vrací k nakupování v malých obchodech, supermarkety ztrácí. Ilustrační snímek | foto: Stanislav Honzík, MAFRA

Lidé se vrací k nakupování v malých obchodech, supermarkety ztrácí

  • 557
Rčení „jdu do města“ se možná časem opět vrátí ke svému původnímu významu „jít na nákupy“. Lidé zejména ze západní Evropy znovu objevují menší obchody a tradiční náměstí. V Česku sice velká obchodní centra stále táhnou, ale nový trend už místy prosakuje.

„Prošli jsme dramatickým, až živelným vývojem stavby obchodních center, český trh je už saturován a příležitostí už tolik není,“ říká Veronika Tebichová z realitní a poradenské společnosti CBRE, která provedla výzkum o zvyklostech v nakupování v 21 zemích Evropy, mezi 21 tisíci dotázaných poprvé odpovídali i Češi. „Zájem roste především o menší nákupní centra a kamenné obchody, přednost jim před velkými centry dává 49 procent lidí,“ dodává Tebichová.

Aktuální výhodné akce v marketech

Nakupujete i nadále v hyper a supermarketech? Máme pro vás přehled aktuálních akcí.

U nás se trend návratu obchodů do centra omezuje zatím jen na Prahu a možná i Brno, jinde lidé rádi jedou až půl hodiny na velký nákup a rozhoduje u nich nízká cena a dostupné parkoviště.

„V Praze je návrat obchodů do centra částečně způsoben turistickým ruchem, ale i radnice vyvíjejí iniciativu. Lidé chtějí mít živá centra měst,“ podotýká Tebichová. Důvodů je rovnou několik. Z většiny center českých měst se stala místa duchů, kde se večer zhasne a do noci svítí jen herny. Obchodní centra se stavěla na zelené louce za městem, stávající obchodní domy si rozparcelovali drobní prodejci.

Lidé volají po oživení měst

Ale nyní se lidé začali ohlížet zpět, trávit čas jinak a volat po oživení měst. Možná je to prožitou finanční krizí, možná nástupem nové generace a zčásti i tím, že se firmy vystěhovávají do modernějších budov.

V jiných regionech to zatím tak silně vidět není, jediným dalším městem, které se centra poměrně dobře zhostilo, je zatím Brno, říkají experti.

Podle Tebichové se recept na oživení měst zakládá na koncentraci nemovitostí. „Z Anglie od kolegů víme, že vznikly velmi zajímavé projekty, kde se například jedna ulice v Londýně chová jako samostatné nákupní centrum. Tam jeden vlastník cíleně vykoupil všechny nemovitosti okolo a nyní to spravuje a řídí si i složení nájemců,“ říká.

Nákupní třídu má i Brno

V Brně je obdobnou nákupní třídou spojka od hlavního nádraží přes ulici Masarykovu na náměstí Svobody a dále do ulice Česká.

„Měli jsme projekty i jinde – v Olomouci, Pardubicích, ale v Brně žiju, a proto chci, aby se centrum dále posouvalo. Každý dům tady má ducha,“ říká jeden z tamních developerů, Miroslav Vymazal, majitel společnosti Magnum.

„V těch domech se snažíme mít zajímavé obchody, do kterých přijdou lidé, kteří se pak staví v restauraci, tím fungují služby a život města,“ dodává. Vzpomíná na to, jak po revoluci vznikala spousta firem, které sídlily v bytech, z nichž restituenti předtím vystěhovávali nájemníky, protože regulované byty nevydělávaly.

Dnes se to obrací, firmy sídlí v nových kancelářích a byty v centru už zase fungují.

„Stavím teď bytový dům přímo v centru a o byty je zájem, už mají vyšší hodnotu než na periferii. To tak nebývalo. Máme nájemníky od zahraničních manažerů přes studenty až po místní, kterým odrostly děti a dům v satelitu se jim omrzel. Život do centra se vrací, ale jde to krok za krokem,“ dodává investor.