Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


OBRAZEM: Na luxus v Dubaji sedá prach a písek z pouště

  8:00aktualizováno  8:00
Měla to být Las Vegas Blízkého Východu, město obrovského přepychu a extravagance. V Dubaji se utrácely desítky miliard dolarů za bláznivé stavby - lyžařskou sjezdovku, kterou udržují i ve třicetistupňových vedrech, podmořský hotel, největší letiště, nejvyšší mrakodrap nebo umělé ostrovy ve tvaru palem.

Nejvyšší mrakodrap na světě v Dubaji Burdž Dubaj má 818 metrů. - Burdž Dubaj.

Dubaj, město stejnojmenného emirátu, který je jedním ze sedmi částí Spojených Arabských Emirátů, má nejvyšší budovu světa. Jenomže věž Burdž Dubaj, sahající do výšky 818 metrů, je nedostavěná a podobný osud hrozí celé řadě megalomanských projektů.

Pohled z nejvyššího mrakodrapu na světě v Dubaji.

Pohled z nejvyššího mrakodrapu na světě v Dubaji.

Datum dokončení se posunul také u kolosálního letiště Dubai World Central International Airport, které má pojmout ročně až 150 milionů cestujících. Kapacitou největší letiště v americké Atlantě ročně přepraví maximálně 90 milionů lidí. Dubajské letiště má být zároveň nejdražší - zakázka za 82 miliard amerických dolarů (1,4 bilionu korun) je o 62 miliard dolarů dražší než cena výstavby dosud nejdražšího letiště v HongKongu. Letiště se má dostavět až v roce 2022, o pět let později, než bylo v plánu.

Vázne i budování posledního ze tří uměle vytvořených palmových ostrovů, které se někdy označují za osmý div světa. I přes drastický pokles cen realit, který nedávno přivedl Dubaj na pokraj bankrotu, se ale nyní nejlevnější domy na ostrově Palm Jumeirah (jednom z ostrovů) nyní prodávají za 5 milionů dolarů (87 milionů korun).

V ulicích Dubaje stojí opuštěná auta imigrantů.

V ulicích Dubaje stojí opuštěná auta imigrantů.

Město, které si mohlo také dovolit vystavět podmořský hotel, udržovat lyžařskou sjezdovku ve třicetistupňových teplotách nebo vybudovat nejdelší, plně automatické metro bez řidiče, nyní světu dluží téměř sto miliard dolarů. Má je splatit prostřednictvím společnosti Dubai World, provázané s vládou. Podle společnosti CMA DataVision, která sleduje finanční trhy, je pravděpodobnost 35,82 %, že Dubaj nesplatí svůj dluh. Uvedlo to zpravodajství CNN.

Ceny předlužených nemovitostí jako jinde ve světě splaskly až o polovinu, lidé totiž přestali být ochotni zaplatit za metr čtvereční kancelářských prostor 40 tisíc dolarů (cena v mrakodrapu Burdž Dubaj). Kvůli poklesu cen realit se firmám zřejmě nevrátí peníze, které za stavbu obřích projektů zaplatily. Teď se někteří odborníci obávají, že problémy v Dubaji mohou prohloubit světovou finanční krizi.

Pohled na Dubaj z 63. patra

Pohled na Dubaj z 63. patra

"Dubaj by se mohl začít zbavovat některých prestižních nemovitostí za směšné ceny, což by vedlo k ještě většímu poklesu cen všech nemovitostí," obává se bankovní analytik firmy Rochdale Securities Richard Bove. "To by znamenalo problém pro americké banky," dodal. Věřiteli zadlužené společnosti Dubai World, jsou ale i evropské banky. Zejména britská HSBC nebo Royal Bank of Scotland. Politici většinou nepovažují problémy Dubaje za tak vážné.

Holding Dubai World vlastní řadu firem a je pátým největším akcionářem v německé Deutsche Bank, kde má asi dvouprocentní podíl za zhruba 2,1 miliardy dolarů. Do porftfolia Dubai World spadá například developer Nackheel (staví palmové ostrovy, nejvyšší mrakodrap atd.), obří přepravní společnost Dubai Ports World - třetí největší správce přístavů na světě (má přístavy v Severní Americe, Velké Británii či Africe), nebo společnost Istithmar. Ta předloni koupila americký řetězec luxusních obchodů Barneys za necelu miliardu dolarů.

Hotel Atlantis v Dubaji.

Hotel Atlantis v Dubaji.

Na rozdíl od sousedního emirátu Abú Zabí ale nemá Dubaj zásoby ropy, na které by se mohl spoléhat a jež by mu pomohly ven z dluhů. Surovina se má v regionu vytěžit během dvaceti let, na hrubém domácím produktu se podílí jen 6ti procenty. Země se spoléhala na stavební boom, stavebnictví bylo v posledních letech jasným tahounem ekonomiky, ale realitní krize tuto jistotu ohrozila.

Most v Dubaji

Most v Dubaji

Obří projekty v Dubaji

Rose Tower
Nejvyšší hotel na světě. Má 72 podlaží, měří 333 metrů. Postavili ho za tři roky. Stavba byla dokončena v roce 2007, dosud se ale hotel s honosnými interiéry neotevřel pro veřejnost. Stavba stála 68 milionů amerických dolarů (1,2 miliardy korun).

The Dubai Mall
Rozlohou největší nákupní středisko na světě. Centrum stálo dvacet miliard dolarů, v prostorách je 1200 obchodů a každý týden má návštěvnost 750 tisíc lidí. Rozkládá se na ploše padesáti fotbalových hřišť.

Burdž Dubaj
Nejvyšší budova světa vyrostla za pět let, měří 818 metrů a má být otevřena se zpožděním příští rok v lednu. Budova stála 4,1 miliardy dolarů (72 miliardy korun), má 206 pater. Mrakodrap stavěli převážně imigranti z jihu Asie, dělníci dostávali plat 2,8 britských liber denně. Do ledna 2008 při stavbě budovy našlo práci přes 7500 dělníků.

Metro
Plně automatizované metro, je stále ve výstavbě, ale jedna trasa už byla otevřena. Má to být nejdelší plně automatizovaná kolejová doprava na světě. Metro stálo necelých 8 miliard dolarů.

DubaiLand
Obdoba Disneyparku na Floridě, ale rozlohou je projektovaný zábavní park dvakrát větší. Park je ve výstavbě.

Lyžařské centrum
V pouštním městě, kde teploty dosahují v létě až 50 stupňů Celsia a v zimě až 30, si postavili také sjezdovku pro lyžaře. Areál vyrostl v roce 2005. Jde o nejdelší krytou sjezdovku na světě. Pomocí speciálních chladičů udržují správci 6000 tun sněhu na bodu mrazu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Ford Mondeo
Německý úřad prověřuje Ford Mondeo, jestli nepodvádí při testu emisí

Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA) prověřuje vůz Ford Mondeo, zda nebyl vybaven ilegálním softwarem umožňujícím podvody při testech emisí. Oznámila to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.