Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obří kartel strojírenských firem končí bez pokuty, vypršela lhůta

  10:10aktualizováno  11:25
Obří kartel strojírenských firem, v kterém figurovaly například Siemens, Areva nebo Alstom, skončí bez sankce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) svoje řízení zastavil, uplynula totiž lhůta pro uložení pokuty. Původně přitom měly firmy platit skoro miliardu. Existenci kartelu v minulosti potvrdil i Krajský soud v Brně.

Siemens (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

Mluvčí ÚOHS Martin Švanda ve středu řekl, že podle právní úpravy platné v době, kdy se kartel vyšetřoval, měl úřad tříletou lhůtu na uložení pokuty. Tato lhůta platila od doby, kdy se ÚOHS o kartelu dozvěděl. „Jednalo se o komplikovaný případ a tato lhůta byla téměř vyčerpána již v době, kdy se v roce 2007 vydávalo pravomocné rozhodnutí. Po mnohaletém přezkumu ze strany správních soudů pak již úřad neměl žádný čas na přepracování rozhodnutí dle zjištění soudů,“ uvedl dnes Švanda.

Případ se táhl zhruba deset let, na stole jej měl kromě Krajského soudu v Brně i Nejvyšší správní soud. Řešila se například otázka, zda se celosvětový kartel dotkl i českého trhu, protože některé firmy tu ani neměly sídlo.

Krajský soud v Brně naposledy uvedl, že to možné je. Podle soudu ale nebylo jasné, která firma z jednotlivých koncernů se na kartelu podílela. Proto případ vrátil ÚOHS, který ale už pokutu neuložil a kvůli uplynutí zákonné lhůty případ zastavil. ČTK to zjistila z webu ÚOHS.

V novém rozhodnutí ÚOHS už ani nekonstatoval provinění firem, protože to v případě, kdy už lhůtu uplynula, ani nejde. Stát tak na případu vlastně prodělal, protože ÚOHS musel v minulosti zaplatit firmám úroky z neoprávněně vybraných pokut.

Miliardová pokuta strojírnám platí, rozhodl nejvyšší správní soud

Šestnáct firem z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini podle původních závěrů ÚOHS od roku 1988 do roku 2004 téměř po celém světě nezákonně spolupracovalo v tendrech. Společnosti si údajně sdělovaly ceny svých nabídek, a jedna z nich si tak vždy zakázku zajistila.

V Česku mělo jít jen v letech 2001 až 2004 o zakázky za 700 milionů korun. Podle ÚOHS ujednání vyloučilo hospodářskou soutěž a mohlo navyšovat cenu zařízení.

ÚOHS firmy pokutoval za období před vstupem ČR do EU. Původně pokuta dosáhla 979,2 milionu korun pro 16 firem z devíti holdingů. Pak ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce 941,9 milionu Kč byla ale i tak dlouho nejvyšší, kterou úřad uložil.

Zrušené byly i další pokuty

Z webu ÚOHS vyplývá, že řada velkých pokut, které ÚOHS uložil, vyzněla do ztracena. Zcela zrušena byla například půlmiliardová sankce za údajný kartel stavebních spořitelen, podobně jako pokuta přes 300 milionů korun za údajnou dohodu čerpacích stanic.

Aktuálně nejvyšší pokutou je v pondělí zveřejněná sankce 1,66 miliardy za kartel stavebních firem (více čtěte zde). Ty už ale avizovaly, že proti pokutě podají žaloby ke Krajskému soudu v Brně.

ÚOHS v posledních letech stále častěji volí formu dohody s účastníky řízení, kdy jim výměnou za přiznání pokutu sníží. Firmy se pak neodvolávají a případ se před soud ani nedostane.

ÚOHS loni čelil kritice, například z úst ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). ÚOHS přitom tvrdil, že v posledních letech, kdy jej vede Petr Rafaj, je efektivnější než v minulosti. Firmy už údajně za kartely oproti dřívějšku sankce platí. Vláda loni navrhla a prezident na její návrh jmenoval Rafaje na další šestileté období.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.