Materiál o tloušťce zhruba čtyř set stran budou mít dnes před sebou ministři na jednání vlády. Jeho schválením odstartují vypsání výběrového řízení na nejdražší státní zakázku v historii.
Už nyní vychází najevo, že její kvapná příprava má dosud neznámé mouchy. Většina úřadů se k takto ojedinělé zakázce nemohla vyjádřit, ani v této fázi není jasné, jaký je skutečný rozsah škod, a tedy, co by měl stát reálně platit.
Navíc vysoutěžená cena se bude moci ještě výrazně navýšit. Výherce zakázky získá výměnou za desítky miliard korun povinnost postarat se o odstranění starých ekologických škod na několika stovkách míst.
K vyčištění zamořených vod a půd se stát zavázal vlastníkům, kteří státní podniky s tímto dědictvím získali v privatizaci. Dosud se na každou škodu vyhlašovala samostatná soutěž. Loni se ministerstvo financí rozhodlo celou věc urychlit a zvolilo řešení jedné obří zakázky.
Jako nejlepší možnost, kterou od samého počátku prosazoval lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek, ji následně posvětila analýza společnosti AT Kearney.
Nejasná cena zakázky
Ze zpracovaného projektu, který dnes projedná vláda a který má MF DNES k dispozici, vyplývá, že kolem ceny zakázky a dalších věcí není úplně jasno. Například stále neexistuje reálný odhad ceny celé zakázky.
V návrhu smlouvy se počítá s tím, že maximální cena zakázky bude 114 miliard korun, což jsou však pouze nasčítané záruky státu poskytnuté dotčeným podnikům.
"Uvedení garance místo hodnoty zakázky může zvýšit úroveň nabídkových cen tak, že proklamovaná výhodnost tohoto postupu bude zpochybněna cenou odvozenou od garancí, a nikoli od skutečných nákladů," poukázalo na riziko prodražení ministerstvo životního prostředí ve svých připomínkách.
"Skutečný rozsah starých ekologických zátěží není znám, a proto lze jen velmi obtížně odhadnout skutečnou výši nákladů na jejich odstranění," obhajuje postup ministerstva vrchní ředitel Tomáš Uvíra.
Dodává, že si nechají odhad nákladů ještě zpracovat, aby pak mohli nabídky vyhodnotit. Zatím to podle Uvíry nešlo, protože nemají dokumenty ke všem zamořeným místům. Ty přitom budou muset poskytnout firmám, které se přihlásí, aby podle nich mohly své ceny nasadit.
Nabídka za čtyři měsíce
Uchazeči budou muset být výkonnější než stát, protože budou mít na projití dokumentace ke všem zhruba třem stovkám znečištěných míst a na zpracování své nabídky 120 dní. Právě cena, o jejíž reálnosti teď nikdo netuší, přitom bude jediným kritériem, které rozhodne o vítězi.
Předtím budou muset firmy splnit kvalifikační kritéria. Ta jsou zatím v materiálu stanovena dost obecně. Oproti původním prohlášením ministerstva přitom ani vysoutěžená cena nebude konečná. Bude se moci navýšit či snížit. Jak o případně změněnou daň z přidané hodnoty, tak především o inflaci.
O inflaci se zakázka prodraží v případě, že stát využije prodloužených splátek až na třicet let. "Stát nemůže na vybraného dodavatele přenášet riziko ztráty ceny peněz v čase," vysvětluje Uvíra. Podle něj se nyní počítá s tím, že stát bude platit maximálně sedm miliard ročně, a to po dobu třiceti let.
"Stát by měl vědět, že když má zaplatit sto miliard, tak to bude sto miliard, ne více. Inflace je potenciální čertovo kopýtko celého procesu," říká David Ondračka, šéf Transparency International, organizace mapující korupci.
Návrh neviděla celá vláda
Důvěryhodnost při přípravě nejdražší zakázky v historii nevzbuzuje ani to, že ministerstvo financí poslalo před jednáním vlády své návrhy k připomínkování jen vybraným ministrům, a nikoli všem. Tlustospis nyní dostaly na stůl jen tři ministerstva, antimonopolní úřad a Úřad vlády.
"Požadovali jsme standardní připomínkové řízení napříč všemi resorty," říká k tomu, že tak důležitou věc dostávají jen vybrané úřady, Jiří Svoboda, ředitel odboru veřejného investování na ministerstvu pro místní rozvoj, pod které veřejné zakázky spadají.
On a jeho lidé se nyní odmítli k zakázce vyjádřit s tím, že jde rozsahem a složitostí o zcela mimořádnou věc, která s nimi měla být projednána individuálně předem, a ne aby na to měli jen devět dní. Ministerstvo financí jim na to odpovědělo, že materiál mají už od června, kdy byla jeho první verze na vládě poprvé.
Tehdy jim ho před jednáním vlády nezaslali vůbec. Nynější podoba návrhu je však odlišná. Nejvíce připomínek tak nyní mělo ministerstvo životního prostředí, ale na většinu z nich dostalo odpověď, že to není v jejich kompetenci. Jinými slovy, že jim do toho nic není a ať se starají o životní prostředí. Jediný, kdo z pětice úřadů neměl žádné připomínky a ani problém s časem, byl Úřad vlády.
