Ochrana vkladů v záložnách není ve srovnání s bankami stejná

- V současné době vládne tuzemským záložnám na dvacet největších a finančně nejsilnějších, které spravují vklady v objemu zhruba deset miliard korun. V jejich standardní nabídce služeb jsou především vkladové účty, poskytování úvěrů a vydávání platebních karet. Díky stále velmi atraktivním úrokům láká mnoho lidí uložit do nich své peníze. Ač se tedy na první pohled může zdát, že kampeličky a banky jsou stejné instituce, není to tak - je mezi nimi několik zásadních rozdílů.

Jednou z podstatných odlišností je pojištění vkladů. Lidé, kterým záložna zavře brány a vyhlásí bankrot, dostanou nazpět jen osmdesát procent z hodnoty vkladu, nejvíce však jen sto tisíc korun, zatímco v bance je to o deset procent víc, v korunovém vyjádření pak člověk dostane nejvíce čtyřista tisíc korun. Za bankovní klienty, kteří se dostanou díky špatnému hospodaření banky do nesnází, přebírá zodpovědnost stát. Ten totiž spravuje fond, ze kterého jdou peníze na výplatu klietnů krachujících peněžních domů. U kampeliček je to zcela jinak. Zajišťovací fond, který má stejný účel jak ten bankovní, zřizuje Asociace družstevních záložen. Kampeličky do něj musí dávat peníze podle objemu spravovaných vkladů. V současné době je v něm necelých dvacet milionů korun, což by v případě výplaty stotisícového podílu stačilo sotva na malou velkou kampeličku o dvě stě členech. Pokud se však člověk ke svým penězům kvůli nedostatku peněz ve fondu nedostane, zbývá mu jediné řešení - přihlásit se jako věřitel do konkursního řízení a doufat, že v něm na něj něco zbyde.

V případě krachu kampeliček bude jejím členům vyplacena ve srovnání s bankovními klienty menší částka. Zatímco stát v případě pádu bankovního domu vyplatí devadesát procent z jednoho vkladu, maximálně 400 000 korun, za vklad v záložně získá člověk jen 80 procent hodnoty vkladu, maximálně sto tisíc korun.

Základní odlišnosti mezi bankou a záložnou

Položka Záložna Banka

Právní forma Družstvo Akciová společnost
Práva vlastníků Členové jsou si rovni jako Akcionáři mají právo hlasovat na valné
spoluvlastníci, mají právo volit, hromadě podle počtu akcií, mají právo
a být voleni členství je na dividendy a mohou své akcie prodat
nepřevoditelné
Struktura vlastnictví 1 člen = 1 hlas = 1 členský podíl Různé druhy akcií a s nimi spojená práva
Cíle vlastníků Výhodné peněžní a další služby Zisk
podle potřeb členů
Rozdělení zisku Nelze rozdělit mezi členy Dividenda na akcii
Činnosti Jen povolené zákonem Podle zákona a na základě licence ČNB
Dohled Úřad pro dohled nad DZ ČNB
Základní jmění min. sto tisíc korun min. pět set milionů korun

Pramen: ČAZ