Úprava se týká zaměstnanců podniků, které pro ně kvůli hospodářské krizi či živelní katastrofě nebudou mít práci na plný úvazek. Po dobu výpadku budou dostávali nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel bude hradit 50 procent, stát zbývajících 20 procent.
O každé žádosti o tuto podporu bude rozhodovat vláda. Podle Hospodářské komory proto bude praktické využití kurzarbeitu minimální. „Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Příspěvek od státu by měly získat firmy, které nebudou moci zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně stát poskytne příspěvek 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Podpora se bude podnikům vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech může vláda stanovit delší dobu podpory.
Úprava sjednocuje pravidla vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Změna se týká nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu.
Nově nebudou mít nárok na uvedenou podporu. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy podporu také nedostávají. Novela také zkracuje lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Z roku se zkrátí na čtyři měsíce. Norma rovněž zakotvuje postavení Fondu dalšího vzdělávání.
