Zatímco rok před převratem tak finančníci vydělávali v průměru 6 718 Kčs, loni si domů odnášeli měsíční mzdu ve výši téměř 118 tisíc korun. Nominálně tedy v roce 2011 vydělávali téměř osmnáctinásobek dřívějších mezd, po odečtení inflace však jejich příjem stoupl "jen" na necelý tříapůlnásobek.
Vývoj mezdJak si od roku 1988 polepšily či pohoršily jednotlivé profese, se podívejte zde |
Vedle zaměstnanců pracujících ve finanční sféře si hodně polepšili také statistici, lékaři, personalisté, farmaceuti, odborní archiváři či stavbyvedoucí a vedoucí pracovníci v průmyslu. Všem těmto profesím stouply reálné mzdy o více než 200 procent.
Nejvíc si pohoršili čističi oken
Naopak horníci, slévači, metaři a čističi žump, řidiči náklaďáků či lidé obsluhující ve fabrikách výrobní stroje si pohoršili a vůbec nejvíc se snížily reálné mzdy čističům oken. Ti na sklonku socialismu vydělávali necelých 2 700 Kčs, loni sice jejich příjem stoupl na necelých 12 tisíc Kč, ale kvůli inflaci si toho za svou mzdu koupí o 13 procent méně než před dvěma desetiletími.
Obecně tak čísla statistiků ukázala, že mzdy dlouhodobě rostou nejvíce vysokoškolákům a lidem s nejvyššími příjmy. "Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek toho, co platí za pracovníky jen se základní školou," řekl ČTK ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Největší podíl vysokoškoláků přitom pracuje v profesních, vědeckých a technických činnostech a ve vzdělávání. Nejbohatšími odvětvími jsou pak finančnictví, IT a energetika.
Data statistiků odkryla také to, že ženy v roce 2011 vydělávaly nejčastěji 16 tisíc korun hrubého a muži 21 tisíc.
