"Chceme jednání rychle ukončit, a proto jsme vyhlásili stávkovou pohotovost. Doufáme, že to pomůže. Je to klasický postup, když jednání vázne,“ řekl jeden z vedoucích odborů Petr Kolařík. A ubezpečil, že momentální stav nijak neohrozí chod městské hromadné dopravy.
Svým krokem ale odboráři značně zaskočili vedení Dopravního podniku. Na začátku února se totiž obě strany dohodly na tom, že do svého nekončícího sporu zapojí zprostředkovatele. Dovoluje to zákon a už dříve se tento postup Dopravnímu podniku osvědčil. Tato "třetí osoba“ má za úkol nezávisle posoudit požadavky obou stran a na jejich základě pro ně vypracuje návrh řešení. Lhůta dokončení plánu ale vyprší až příští týden.
"Na posledním jednání jsme se jasně dohodli, že dál budeme pokračovat před zprostředkovatelem. Vyhlášení stávkové pohotovosti v tuto chvíli nás proto maximálně překvapilo,“ řekla ekonomická ředitelka Dopravního podniku Hana Černochová. Nátlaková akce proti podniku navíc momentálně nic neřeší - pokračuje se podle dohody. "Proces jednání ani po vyhlášení stávkové pohotovosti nepřerušujeme,“ vysvětlila Černochová.
Čtrnáct dní na rozmyšlenou
K diskusi jsou pořád naklonění i odboráři. "Kolektivní smlouva jako taková by byla hotová, až na tu mzdovou oblast. I když jsme v pohotovosti, bude se dál jednat,“ řekl Kolařík. "Buď ustoupí podnik, nebo my. Pokud my, musíme lidem vysvětlit proč,“ dodal.
Kdy dojde k úplnému rozuzlení patové situace, zatím není jisté. Obě strany budou mít 14 dní na to, aby právě vznikající posudek prozkoumaly. A ani v případě, že odboráře neuspokojí, není ještě jisté, že budou stávkovat. "Je to opravdu krajní řešení,“ poznamenal Kolařík.
Předseda představenstva Dopravního podniku města Brna a brněnský zastupitel Jiří Oliva (ČSSD) napjatou situaci odmítl komentovat.
"Dohodli jsme se na tom, že až do konce vyjednávání se ke krokům druhé strany nebudeme do médií vyjadřovat. Věřím tomu, že se nakonec dohodneme,“ řekl pouze Oliva.
Jednání o platech
Hlavní překážka při vyjednávání o kolektivní smlouvě je zvýšení mezd pro příští rok. Dopravní podnik se ke konkrétním číslům odmítá vyjadřovat, mluví se však o maximálně pětiprocentním zvýšení, které odborářům nabízí. Ti chtěli původně patnáct procent, později ustoupili na deset a pak ještě osm procent. Pětiprocentní zvýšení platů podle odborářů pokryje sotva inflaci.
Aby mohli odboráři stávkovou pohotovost vyhlásit, museli mít souhlas zaměstnanců. Potřebné podpisy si pro jistotu nasbírali už dopředu.
Naposledy byla v Brně stávka dopravců na spadnutí v dubnu roku 1996. Stávková pohotovost tehdy trvala tři týdny. Už naplánovanou jednodenní stávku tehdy odboráři odvolali den před jejím vypuknutím. I tehdy bojovali za zvýšení platů.
