"Je vidět, že politici mají eminentní zájem držet linii, že se jedná. Ale neměla jsem pocit, že by se stanoviska nějak přiblížila," popsala dvouhodinovou debatu odborářů s ministry předsedkyně Odborového svazu knihovníků Dana Menšíková.
"Je to zatím otevřená diskuse, jestli půjde o platy ve výši deseti či padesáti procent," uvedl vládní vyjednavač, vicepremiér Petr Mareš.
Obě strany se tak "dohodly" pouze na tom, že jednotlivé resorty od školství, zdravotnictví po hasiče dají dohromady údaje o tom, jak si kdo skutečně pohoršil či polepšil zavedením šestnácti tříd.
Od toho si odboráři slibují, že bude vidět, že bez dodatečných platů si většina zaměstnanců státní sféry v celoročním součtu oproti loňsku pohorší.
Vláda totiž neměla na zavedení čtyř nových platových tříd dostatek peněz. Nicméně šest miliard na vyplacení třináctých a čtrnáctých platů nemá ani teď.
Odboráři ale hrozí, že pokud jednání nedopadnou, přistoupí k protestům. Nejaktivnější jsou zatím silničáři, kteří už dali najevo, že zablokují silnice. Státní úředníci jsou umírněnější.
Odbory chtějí jednat do dubna
"Dokud se jedná, nebudeme harašit zbraněmi. To by nebylo korektní," uvedla šéfka Odborového svazu státních orgánů Alena Vondrová. Zatím podle ní nejsou odbory pod žádným tlakem, čas pro jednání je zhruba do dubna.
"Prostor pro kompromis ale není," říká s tím, že s méně než s polovinou platu se nesmíří. S tím souhlasí i další odboráři, od škol, zdravotníků po knihovny či hasiče.
"Vždyť strojníci a hasiči se propadli o 130 až 170 korun za měsíc," popisuje šéf Odborového svazu hasičů Vladimír Mühlfeit.
Podle odborářů si výrazněji polepšit měli jen učitelé základních škol, lékaři a špičkoví vědci. Problém ale je, že jejich zaměstnavatelé jim kvůli nedostatku peněz často krátí osobní příplatky.
