"Třetina z nich má vinici menší než tisíc metrů čtverečních," sdělil Jaroslav Staňa z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Naopak jen málo přes dvě procenta vinohradníků obhospodařuje vinice větší než pět hektarů. "Ti však mají zaregistrované dohromady tři čtvrtiny všech českých vinic," dodal Staňa.
Téměř pět tisíc tři sta hektarů všech současných ploch vinic stačili zemědělci vysadit v posledních třech letech, těsně před vstupem do EU. Naopak jen šestnáct procent ploch je starších než třicet let. Dvě třetiny rozlohy vinohradů pokrývají bílé odrůdy, třetinu modré.
Drtivá většina všech vinic leží na Moravě, celkem přes 17 900 hektarů. Od prvního května se už plochy vinic nesmí dále rozšiřovat.
"Platí takzvaný 'stop stav'. Pěstitelům bude umožněno vysazovat vinice jen na těch místech, kde zničí původní vinohrad. Vinice už nesmí zvětšovat," uvedl šéf oddělení trvalých kultur kontrolního ústavu Jaromír Čepička.
Někteří vinaři se zlobí
Vinařští odborníci se shodují: bezmála 19 tisíc hektarů je víc, než se čekalo. Ale hned dodávají: pokud by neplatila omezení Evropské unie, mohlo být toto číslo ještě podstatně vyšší.
"Konečné číslo předčilo naše očekávání. Na začátku jsme uvažovali zhruba šestnáct tisíc, posléze sedmnáct tisíc hektarů. Přes osmnáct a půl tisíce hektarů je tedy z tohoto pohledu plocha vyhovující. Vždy se samozřejmě dá udělat víc, ale v současné situaci to asi bylo maximum," tvrdí ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
I třicet tisíc hektarů
"Zaregistrovaná plocha vinic je nad očekávání dobrá. Vinaři už s něčím takovým nepočítali. Máme padesát tisíc uznaných viničních tratí, reálná možnost obsadit třicet tisíc hektarů by určitě byla. Ale to jsou jen pouhá kdyby," zdůraznil tajemník Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Martin Půček.
Jen pro srovnání, v listopadu 1989 pokrývalo Moravu osmnáct tisíc hektarů vinic, ve středověku za vlády Vladislava Jagellonského však až třicet tisíc hektarů.
Vinaři jsou již s nemožností rozšiřování ploch vinic smířeni. Podmínky vyjednané v Bruselu je ale dodnes mrzí. "Je to škoda, kdyby se ještě pár roků osazovalo stejným tempem jako v posledních letech, tak jsme se na třicet tisíc hektarů mohli dostat. Přitom Rakušané a Maďaři své plochy rozšiřují i nadále," zlobí se jeden z moravských vinohradníků, který ale nechtěl zveřejnit své jméno.
Spokojenost panuje s odrůdami, které ve vinicích rostou. "Podle mého názoru je to optimální, poměr třetina vín modrých a dvě třetiny bílých je ideální. I ve světě je trend podobný. Odrůdy jsou na naše klimatické podmínky zvoleny správně. Je dobře, že se naši vinaři nenechali ovlivnit celosvětovým trendem v pěstování chardonnay," dodává Půček.
"Do budoucna se ale budou muset znovu vysazovat i odrůdy, které jsou tady tradiční. Jen málo se třeba vysazoval ryzlink vlašský, veltlínské zelené a další pro jižní Moravu typické odrůdy," uzavírá Machovec.
