V režimu částečné nezaměstnanosti, kterou upravuje § 209 zákoníku práce, může firma nechat v krizových případech své zaměstnance doma s tím, že jim vyplácí nejméně 60 procent mzdy. Tu platí ze svého, bez účasti státu.
S podílem státu na nákladech za zaměstnance ale počítá takzvaný kurzarbeit, který připravuje vládní rada pod zkratkou NERV. Zatím to ale vypadá, že by kurzarbeitu mohly využít až po určité době firmy, co si nepomohou ze špatné situace samy. Nejprve by měly nárok využívat jen institut částečné nezaměstnanosti. Právě to vadí odborům.
"Takhle to nejde, je to nepochopení principu kurzarbeitu. Opatření musí fungovat vedle sebe, musí to být alternativa. Nemá firmám říkat, musíte vyčerpat jedno, pomůžeme vám až potom. Potom by už totiž mohlo být pozdě," myslí si ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Kurzarbeit funguje jako protikrizové opatření v desítkách zemí. Například ve Spojených státech, Německu, Japonsku, Nizozemsku nebo Španělsku. Opatření využívají podniky, které čelí problémům s nedostatkem zakázek. Aby nemusely propouštět, nechají zaměstnance doma za necelou mzdu. Z té jim část uhradí stát, kterému se to finančně vyplatí, protože je to pro něj výhodnější než vyplácet podporu v nezaměstnanosti.
Odbory: Stát by měl přispět polovinu
"Firmy tím nepřijdou o náklady na školení, vícenáklady a neztratí konkurenceschopnost, protože v případě, že se jim vrátí zakázky, budou schopny rychle reagovat," vysvětluje Samek. Odbory prosazovaly zavedení tohoto opatření už v krizových časech v roce 2009, přes souhlas podniků ale neuspěly.
ČMKOS si nemyslí, že je zapotřebí kurzarbeit poskytovat při úplné absenci, tj. že by například firma zastavila výrobu na čtrnáct dní nebo měsíc. Stát by ale měl podle svazu firmám hradit část mzdových nákladů za 2 až 3 dny v týdnu.
"Navrhujeme, aby firma hradila zaměstnancům 70 procent mzdy, z toho polovinu, tedy 35 procent by jim hradil stát ze státního rozpočtu. Stát by ve finále ušetřil, protože nezaměstnaný člověk pobírá nejen podporu, ale stát za něj například platí i zdravotní pojištění," dodal vít Samek.
Podnikatelé opatření většinou vítají, jsou ale i výjimky. "Vláda by udělala nejlépe, kdyby skutečně směřovala státní rozpočet z dluhů. Mám tím na mysli redukovat výdaje, které nedokáže pokrýt z příjmů. Začít by mohla třeba snižováním přebujelé administrativy. Jsem toho názoru, že čím méně stát do ekonomiky zasahuje, tím lépe. Čím více peněz totiž prochází složitým státním aparátem, tím více se jich zmaří," myslí si šéf a majitel Jablotronu Dalibor Dědek.
