Ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB.

Ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB. | foto: ČSOB, AP

Odchod Řecka z eurozóny by pocítilo i Česko, říká ekonom

  • 188
V neděli se v Řecku konají parlamentní volby. Podle průzkumů je vyhraje radikální levice Syriza, která chce otupit reformy a škrty, které otevírají penězovod ze zahraničí. Po letech se proto znovu mluví o možném odchodu Řecka z eurozóny. Podle ekonoma Ery Jana Bureše by to eurozónu vrátilo do recese.

Kolik zbývá Řecku dočerpat peněz ze zahraniční pomoci a bude se zemi opět muset poskytnout další kapitálová injekce?
Řecko dokončuje dvouletý rámec pomoci z EU, na kterou by měla navázat nová dohoda. Mělo by to být uzavřeno zhruba do konce února. Teď zbývá dočerpat asi miliarda eur. Také program MMF ještě pokračuje a jeho další čerpání bude záviset na nové dohodě s evropskými partnery.

V jakém stavu je nyní země?
Záchrana Řecka plus minus běží podle plánu, není tu žádné negativní překvapení. Naopak z hlediska růstu byla spíš lehce pozitivní překvapení: za loňský rok vykáže primární přebytek rozpočtu. To znamená, že závislost Řeků na penězích ze zahraničí pro běžné fungování státního rozpočtu a ekonomiky není úplně kritická v porovnání třeba s rokem 2012. Ale ve chvíli, kdy by nevznikla nová dohoda o úvěru, těžko by země splácela stávající závazky, jako jsou úrokové platby a dluhopisy.

Řecko se tedy stále bez zahraniční pomoci neobejde?
Bez zahraniční pomoci by nebylo schopné především splácet své závazky vůči oficiálním věřitelům. Hlavní rozdíl oproti roku 2012 je, že by nehrozilo okamžité zastavení penzí nebo platů státním zaměstnancům. Pod takhle velkým tlakem Řecko není, protože rozpočty jsou na tom lépe před dvěma lety.

V neděli se v Řecku konají důležité parlamentní volby. Co se stane, pokud se naplní volební průzkumy a zvítězí radikální levice Syriza?
Hodně důležité bude, jak výrazně Syriza vyhraje a zda jí bude vítězství stačit na to, aby vládla sama. Byl by to problém pro dohody se zahraničními věřiteli, protože program tohoto hnutí není přijatelný pro věřitele, jako je MMF a EU a evropské instituce. Kompromis by se hledal hůř.

Jaké kontroverzní návrhy této strany by mohly být jádrem sporu?
Je tam řada věcí. Pravdou je, že rétoriku v poslední době dost zmírnili. Nejvíc šokující byla snaha jednat o úplném osekání dluhu a tlačit na to, aby byla odpuštěna jistina. Nejednalo by se pouze o natahování splatnosti. Víc než 80 procent dluhu drží mezinárodní instituce. To by bylo dost těžko přijatelné pro zahraniční věřitele. Druhá citlivá věc se týká úplného otočení strukturálních reforem, které v Řecku byly přijaté. Jsou to především plány výrazně nabírat státní zaměstnance nebo citelně zvyšovat minimální mzdu. Bude pokračovat tlak zemí eurozóny, aby Řecko přijaté reformy ponechalo, případně pokračovalo v těch, které jsou v plánu, včetně privatizací.

Hrozí odchod Řecka z eurozóny?
Úplně smést ze stolu se to nedá, je to ale málo pravděpodobné. Řecko i eurozóna jsou lépe připraveny na případný exit, i tak by to ale bylo pro obě strany relativně bolestné cvičení. Odhaduji, že eurozónu by to vrátilo do recese. Ne kvůli tomu, že by mělo Řecko takovou váhu na evropské hospodářství, ale především strach z opakování tohoto scénáře v případě ostatních členských zemí by mohl dostat pod tlak bankovní sektor. I když jsou nové nástroje, jak rizika tlumit, domnívám se, že by to celý jižní blok stáhlo do recese. S tím by upadla do recese eurozóna jako celek, což by mělo dozvuky i v České republice.

Odchodu Řecka by už nikdo z členských zemí nebránil?
Je to o politickém vyjednávání. I když je to scénář, který se ani jedné straně nevyplatí, tak je tu riziko, že politici nakonec nebudou schopni se dohodnout.