Jejich "titulem" nejlépe zaplacených manažerů roku 2001 nemůže otřást ani fakt, že v loňských příjmech měli zahrnutu odměnu v akciích, kterou měli získat o rok dříve.
Srovnání s šéfy jiných společností je složité, protože majitel Komerční banky, francouzská Société Générale, zveřejnila odměny ve výroční zprávě přehledněji než jiné společnosti.
Manažeři ČSOB, vůbec největší banky v Česku, získali loni celkem 167 milionů korun. Oproti Komerční bance se však o ni dělilo 31 lidí a rozdíl ve výši odměn banka neuvádí.
Průměr by pak vycházel zhruba na pět milionů korun. Šéfové velkých bank však podle průzkumu MF DNES pobírají částky od deseti milionů ročně. Ve srovnání s finančníky z již soukromých bank pokulhávají v příjmech šéfové naprosté většiny průmyslových a polostátních společností.
Management a vyšší manažeři ve společnosti ČEZ, kterých je dohromady 31, si podle výroční zprávy loni přišli dohromady na 122 milionů korun. Z průměru čtyř milionů korun by se měla vymykat dvojice nejvyšších šéfů, Jaroslav Míl a Pavel Hejkal. Míl, který je předsedou představenstva, by se měl i s odměnami přiblížit k deseti milionům za rok.
Zhruba stejně velký Unipetrol však podle mluvčího Tomáše Zikmunda platí svého šéfa Pavla Švarce nižší částkou. "Celkový roční příjem má zhruba tři miliony korun," říká Zikmund.
Plat bývalých šéfů KB dlouho nikdo mít nebude
Šťastnou sedmičku bývalých manažerů Komerční banky, kteří si loni mezi sebe rozdělili na odměnách dvě stě milionů korun, nebude hodně dlouho nikdo v zemi následovat.
Pokud se však neberou v úvahu špičkoví sportovci jako Jaromír Jágr nebo Pavel Nedvěd, kteří sami vydělávají více než celá skupina bývalých šéfů, jejichž úkolem bylo Komerční banku připravit k privatizaci.
Kde se vlastně astronomická částka, o níž se dalším manažerům ani nesní, vzala? Schválili ji bývalí zástupci státu v bankovní dozorčí radě. Ti do problémové banky, v níž pohořel předchozí management, nemohli dlouho najít nové lidi, a tak museli pořádně přitlačit na pilu.
Jenže poté, co výši odměn nový majitel Komerční banky zveřejnil, se od mnoha politiků ozývají hlasy, že na tu pilu se tlačilo trochu moc. "Je to naprosto šílené číslo, které se vymyká realitě. Ten tým neudělal práci, která by takové částce odpovídala. Tím nechci říct, že byli špatní, určitě mezi nimi byli velmi dobří manažeři," sdělil ministr průmyslu Jiří Rusnok, který ještě v čele resortu financí byl u toho, když banku přebíral strategický majitel.
A Rusnok jde ještě dál. "Banku připravili k privatizaci, ale na ceně, kterou stát dostal, výraznou zásluhu neměli. Ti, kdo je za takových podmínek přivedli, by měli nést odpovědnost a vysvětlit to," dodává Rusnok.
To zní zcela jinak než vysvětlení, které podává někdejší šéf Fondu národního majetku a místopředseda dozorčí rady Komerční banky Jiří Havel: "Úkolem představenstva bylo oživit banku po předchozích krizích, provést její rekonstrukci a měřítkem byla dosažená cena při privatizaci."
Dva zcela odlišné názory reprezentantů státu korespondují s tím, co si o odměnách myslí lidé z jiných velkých firem. "Takové peníze už nikdo z manažerů v zemi mít dlouhou dobu nebude. Bylo by ale šílené, aby sedmička z Komerční banky teď měla mít kvůli zveřejnění vysokých odměn nějaké potíže. Ptejme se spíše, jak práci odvedli a zda mohli dostat tak královské platy, i kdyby dělili špatně," říká personalista, který se zabývá dosazováním manažerů na vrcholné posty.
Diskuse, kterou velmi precizní vyčíslení odměn bývalých manažerů ze strany Komerční banky vyvolalo, by skutečně mohla mít pro dotčené lidi nepříjemné následky.
O tom, co se může stát, když manažer v Česku veřejně promluví o svém platu, hovoří šéf jedné z velkých tuzemských firem, který letos v lednu pro MF DNES otevřeně mluvil o své mzdě.
"Nevadilo mi to, myslel jsem, že lze být upřímný. Druhý den ale učitelka ve škole ukázala na moji dceru a všem dětem řekla: Podívejte, to je holčička milionáře. Víckrát už o své mzdě mluvit nebudu," uvedl manažer, jehož jméno se redakce po dohodě rozhodla nezveřejňovat.
Ze zmíněného průzkumu vyplynulo, že nejlépe placení manažeři ročně berou 10 až 20 milionů korun. Další údaje nyní poskytují stále se lepšící výroční zprávy velkých firem, které mají akcie na nejlepším trhu burzy. Z nich vyplývá, že velmi vysoké platy nemají jen bankéři, ale třeba i šéf ČEZ Jaroslav Míl.
