Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ministr financí Eduard Janota

Eduard Janota
velikost textu:
vydáno 3.6.2009 13:00
Ministr financí Eduard Janota začal razantně omezovat státní výdaje. Aby zvládl financování svého "krizového" rozpočtu, bude muset zřejmě sáhnout na platy státním úředníkům a na některé sociální dávky. Proč jsou tato opatření nutná se ptejte ministra Janoty ve středu od 13:00 v on-line rozhovoru na iDNES.cz.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. června 2009 do 13:13

OTÁZKA: Dobrý den, nebylo by v současné kritické situaci státního rozpočtu logické zvýšit daně? sir Humprey
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Dobrý den, zdravím všechny čtenáře iDnes.cz. Jednostranná řešení nepovažuji za rozumná v dané chvíli, nicméně dovedu si představit legislativní zásahy na obou stranách rozpočtové bilance, to znamená na straně příjmů i na straně výdajů. Jiný způsob by byl patrně politicky neschůdný. 3.6.2009 13:09
OTÁZKA: Dobrý den. Proč mají pracující lidé doplatit na krizi a důchodci a všichni ti, co pobírají dávky, to pocítit nemají. To mám přestat pracovat, abych se měl lépe, než když pracovat budu? Když uskromnit, tak všichni, včetně politiků. Děkuji Retik
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Nemůže být řešením dopad krize přenést na ty, kteří svou situaci už nemohou výrazně ovlivnit - tj. na důchodce. Pokud bych mohl řešit problém mandatorních výdajů, tak ta oblast různých dávek a podpor je pro to zcela určitě příhodnější než oblast důchodů. 3.6.2009 13:11
OTÁZKA: Kolik činila složená daňová kvóta v roce 2006 a kolik je nyní? V.Poustka
Eduard Janota ODPOVĚĎ: V roce 2006 byla složená daňová kvóta 36,5 %, v roce 2008 to bylo 36 % (letošní údaj samozřejmě ještě není k dispozici). 3.6.2009 13:12
OTÁZKA: Byl jste členem KSČ? doktor Bota
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Bohužel ano, jak už jsem v médiích uvedl. 3.6.2009 13:12
OTÁZKA: Dobrý den, proč se česká vláda nesnaží povzbudit českou ekonomiku masivními fiskálními stimuly jako to dělá podle rad rektora Harvardské univerzity Lawrence Summerse Barack Obama? Stejný recept doporučují i nositelé Nobelovy ceny Paul Krugman či Joseph Stiglitz. Přece jen věřím spíše jim, než chemikovi Kalouskovi a strojaři Topolánkovi. imax
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Mám pocit, že keynesiánské principy uplatňuje česká politická reprezentace už několik let. Bohužel Keynesova teorie doporučuje fiskální impulsy v určité fázi ekonomického cyklu (při stagnaci či poklesu ekonomiky) a předpokládá zároveň, že v případě ekonomického růstu dojde k opaku, tj. ke splácení starých dluhů a závazků. My jsme si tuto teorii poopravili poněkud k obrazu svému, dluhy jsme vytvořili a závazky jsme nebyli schopni nebo ochotni plnit ani v etapě masivního ekonomického růstu a vysokých daňových příjmů. Zadlužovali jsme se i při růstu ekonomiky vyšším než 6 %, a to určitě není správně. 3.6.2009 13:16
OTÁZKA: Když jste tam tak dlouho, proč jste proboha nezasáhl proti tomu pekelnému růstu schodků za časů socialistických vlád? Frant.
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Jednou věcí je expertní názor úředníka, i na postu ředitele odboru či náměstka ministra, jinou věcí jsou politická rozhodnutí vytvářená v kabinetech jednotlivých partají a souhrnně prezentovaná při hlasování o zásadních věcech, a tím bezesporu státní rozpočet je, v poslanecké sněmovně. V naprosté většině případů byl rozpočet, který schválila poslanecká sněmovna, zcela odlišný od toho, co by si představovali za dané situace experti na ministerstvu financí. 3.6.2009 13:18
OTÁZKA: Jaký byl skutečný deficit za loňský rok? Prosil bych férové číslo a ne Kalouskových vylhaných 19 miliard, kde si změnil metodiku a ještě rozpustil všechny peníze z rezervních fondů. Děkuji za odpověď karelvesely
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Vaše otázka není zcela korektní, deficit v minulém roce, kdyby nebyla schválena změna legislativy, by činil cca 67 mld. Kč. Na druhé straně úsporná rozpočtová politika bývalého ministra Kalouska umožnila neutratit dalších 37 mld. tzv. rezervních fondů, které byly využity při vybilancování rozpočtových příjmů a výdajů v letošním roce. Kdyby se bývalý ministr nechoval rozumně, tak deficit v minulém roce mohl teoreticky dosáhnout výše až 104 mld. Kč. Nicméně musím zdůraznit, že ministr financí Kalousek ani v nejmenším neporušil platnou rozpočtovou legislativu. 3.6.2009 13:22
OTÁZKA: Zdravím, jak to bude s rozpočtem na příští rok? Nehrozí při volbách v říjnu a očekávatelných tahanicích o vládu rozpočtové provizorium? Jak to tedy bude s tím, co sestavíte a pošlete do Sněmovny? L.K.
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Rozpočtové provizorium teoreticky hrozí. Situace v letošním roce je o to komplikovanější, že jsou před námi říjnové volby do poslanecké sněmovny, a tudíž je velmi pravděpodobné, že stávající úřednická vláda skončí někdy na přelomu října a listopadu (v nejlepším případě). Nová vláda může návrh státního rozpočtu na rok 2010 dle představ Fischerovy vlády odmítnout a v rámci zákonných lhůt přepracovat. Pokud to nestihne, tak logicky nastoupí varianta rozpočtového provizoria. V žádném případě bych tento postup nedoporučoval, neboť provizorium obecně znamená určitý negativní signál pro investory, pro případné zájemce o naše dluhopisy a ve svém důsledku poškozuje Českou republiku, a to nejen finančně, ale i politicky. Proto bych byl velmi rád, kdyby k režimu rozpočtového provizoria vůbec nedošlo. Na druhé straně mám enormní zájem na tom, aby rozpočet, který předložím vládě v září, reagoval na danou krizovou situaci, to znamená aby reagoval na nižší daňové příjmy (oproti minulým létům), aby na straně výdajů pokrýval jen ty výdaje, které nelze řešit jiným způsobem a aby garantoval maximální úspornost a efektivnost. Že to nebude jednoduché, to ukazují už dnešní diskuse kolem rozpočtu na úrovni expertů i samotné vlády. 3.6.2009 13:27
OTÁZKA: Zdravím, vůbec se mi nelíbí snižování sociálního pojištění! K 1.1.2009 se snížilo o 1,5% a přesto došlo v lednu a v únoru k nejvyššímu nárustu nezaměstnanosti v historii. Jak může tedy další snížení o 1%, jak navrhuje ODS, znamenat záchranu desítek tisíc pracovních míst? Vždyť firmám chybějí zakázky, problém není v drahé pracovní síle! Tato opatření vedou pouze k výpadkům příjmů státního rozpočtu a sociálních systému, nadělají více škody než užitku! jjumbik
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Předchozí vláda i na základě doporučení NERV (Národní ekonomická rada vláda) preferovala maximální snahu o udržení pracovních míst. Vládou zvolený přístup měl za úkol zlevnit cenu pracovní síly, a to nejen samotným snížením pojistného, ale i formou slev, a tím v kritickém období udržet zaměstnanost. Vím, že odhad dopadu těchto opatření je poměrně značný, na druhé straně pasivní přístup v této oblasti by se určitě projevil vyšším růstem nezaměstnanosti, a tím i zvýšenými nároky na výdaje státního rozpočtu v sociální oblasti. 3.6.2009 13:30
OTÁZKA: Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard doporučuje poptávkové stimuly pro chudé, neboť ti mají velmi malý sklon k úsporám a proto peníze, které dostanou ihned vrátí do ekonomiky. Naopak nedoporučuje snižování daní pro nejbohatší a podnikatelský sektor, neboť tyto skupiny jsou zejména v době krize velmi konzervativní a opatrné a tudíž se opatření minou účinkem a peníze zůstanou na účtech. Hodláte se jeho doporučeními řídit? Děkuji za odpověď. Sharkee
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Náš problém je odrazem vývoje světové ekonomiky. Masivní pokles poptávky v zahraničí, zejména v zemích EU, způsobil problémy ve fungování celé řady našich firem. Pokles odbytu, snížení zdrojů, přísnější hodnocení bank v případě žádostí o úvěr, nesplacené závazky z minulých let, to vše zkomplikovalo fungování podnikové sféry. Stimuly pro chudé jsou podle mého názoru v našem důchodovém a rozpočtovém systému sanovány velmi dobře, řekl bych skoro až nadstandardně. Je třeba si uvědomit, že státní rozpočet žádné "vlastní" zdroje nemá, pouze přerozděluje to, co získá z ekonomiky. Jde o to, aby tyto finanční prostředky dovedl rozumně a efektivně využít. A to jak v sociální oblasti (důchody, podpory, nemocenské dávky), tak v oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, investic, ale i k úhradě všech závazků, které mu vznikly v minulosti. A právě najít tu nejrozumnější míru přerozdělování, pochopitelně s přihlédnutím k dané politické situaci, to je nejsložitější. 3.6.2009 13:36
OTÁZKA: Kdy je podle vás reálné očekávat v Česku zavedení eura? Popelář
Eduard Janota ODPOVĚĎ: To bude v rozhodující míře záviset na tom, kdy budeme schopni splnit elementární podmínky pro vstup do systému směnných kurzů a následně po dvou letech do eurozóny. Musím přiznat, že v dané chvíli jsem pesimista a nevidím šanci vstupu do eurozóny před rokem 2015. Samotné splnění tzv. maastrichtských kritérií bude velmi složité a možná bude i bolet. 3.6.2009 13:39
OTÁZKA: Vážený pane ministře, vzhledem k narůstajícímu extremismu a fašizujícím tendencím ve společnosti (teď nemám na mysli tolik vajíčkovou agresi jako spíše proticikánské akce) Vás velmi prosím, abyste se snažil udržet sociální smír a nerozevíral ještě více sociální nůžky ve společnosti, než to učinila ODS za poslední 2 roky. Z tohoto pohledu se mi jeví jakékliv škrtání v mandatorních výdajích a zejména v sociálním systému jako zcela nevhodné a jako něco na co bychom mohli v budoucnu velmi tvrdě doplatit! Nemůžete vše poměřovat jen penězi! general Ugarte
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Určitě nelze ztotožňovat sociální smír pouze s výdaji do sociální oblasti. Odmítám radikální extremistická řešení, rasismus nevyjímaje, ale chování všech členů společnosti musí respektovat určité etické principy. Nevěřím, že problémy v této oblasti dělají jen chudí. Pokud jde o škrtání či neškrtání mandatorních výdajů, musím bohužel konstatovat, že jsme dnes na hraně možného. Teoreticky při pokračujícím růstu mandatorních výdajů by ve státním rozpočtu nemusely zbýt finanční prostředky na nic jiného, ani na vzdělání, ani na vědu, ani na investice. Tato situace by byla velmi tristní. Proto bych doporučoval uvažovat i v této rovině souvislostí. 3.6.2009 13:44
OTÁZKA: Neukázalo se jako ohromá chyba, že ODS ideologicky odmítala přijetí eura? Vždyť díky euru bychom si mohli jednak mnohem levněji půjčovat peníze a za druhé by nám nehrozil státní bankrot. siglemalt
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Za prvé, státní bankrot nám nehrozí, a já doufám, že obdobnou situaci, kterou zminujete, žádná vládní garnitura nepřipustí. Teoreticky jsme mohli požádat o vstup do procedury přijetí eura na základě výsledků roku 2006, resp. 2007. To jsme plnili maastrichtská kritéria v požadované úrovni. Ale smyslem vstupu do eurozóny není jenom v určitý moment splnit kritéria, my musíme garantovat udržitelný vývoj v dlouhém období a musíme být konkurenceschopní i v jiných oblastech než v těch, které požaduje samotný maastricht. 3.6.2009 13:47
OTÁZKA: Vážený pane Janoto, i když to je od finančního laika asi nekritický obdiv, považuji Vás za jednoho z mála skutečných odborníků na státní finance v ČR. Musím nihilisticky přiznat, že v oblasti financí nečekám od státu a politiků nic dobrého a že z čistě mého osobního hlediska mi je skoro jedno, jestli budou daňové sazby o něco vyšší nebo nižší. Ale, co jako člověk středních let očekávám, je reforma důchodového systému a průběžného financování důchodů. Obávám se, že stát za 20 let nebude schopen žádné důchody vyplácet, obávám se v tomto ohledu státního bankrotu, přesto jsem dnes nucen odvádět nemalé částky do tohoto systému. Chápu průběžný systém třeba i proto že z něj čerpá moje maminka v důchodu, ale řekněte otevřeně: Jaké kroky by podle Vás měly být učiněny, aby důchodový systém v horizontu 20 až 30 let nezkolaboval? Při stále rostoucím zadlužování ČR, nehrozí v tomto horizontu našemu státu hluboké finanční problémy? Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Pavel Kučera Pavel Kucera
Eduard Janota ODPOVĚĎ: Reforma důchodového systému je nezbytná. Mnohé studie nezávislých expertů potvrdily, že spoléhat výlučně na tzv. průběžný systém financování, kdy pracující platí důchody současných důchodců, je naprosto nezodpovědné. Demografický vývoj toto naprosto potvrzuje. Pro zásadní změnu důchodového systému (a to je dobře) je třeba širokého politického konsensu, protože činíme rozhodnutí pro příštích 20, možná i 50 let. Bohužel v tomto smyslu nenašli v ČR společnou řeč zejména politici. Podle mého názoru mezi experty v tomto smyslu žádné rozpory neexistují, ale rozhodují politické garnitury. neřešení situace je pouze pasivním odkládáním problémů s tím, že čím později to začneme řešit, tím to bude dražší, komplikovanější a dopady na jednotlivé skupiny obyvatelstva budou bolestnější, zejména pak na ty nejslabší. 3.6.2009 13:52

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.