Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Petr Matějů odpovídá na studentské půjčky

Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů.
velikost textu:
vydáno 9.6.2010 10:55
Dva roky pracovali odborníci na plánech, jak reformovat financování VŠ studia. Doporučují například, aby studenti dostávali měsíční příspěvky na účet nebo mohli čerpat ročně půjčky až 54 tisíc korun. Z nich by si hradili například školné. Na otázky čtenářů odpovídá Petr Matějů.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 9. června 2010 do 11:21

OTÁZKA: Když studenti byli bez finanční pomoci doteď a podle Karlovy univerzity neexistují sociální bariéry, tak nevím, jestli je finanční pomoc studentům opravdu nutná? Předem děkuji za odpověď. Jakub Petr
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Hladinou nerovností dlouhodobě patříme k nejproblematičtějším zemím v EU, například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat. Absence účinného systému finanční pomoci studentů je v ČR jednou z příčin velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče. Mimochodem i proto více než dvě třetiny studentů během studia pracuje. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky. Proto je třeba, aby politici co nejdříve rozhodli, zda nechají-li studenty vysokých škol ekonomicky závislé na rodičích a jejich vlastních výdělcích, nebo se jim financování studia usnadní stejně jako v jiných vyspělých zemích. 9.6.2010 11:02
OTÁZKA: Dobrý den, věříte, že se konečně podaří prosadit důchodovou reformu? Je k tomu teď větší politická vůle? Nebo se zase jenom bude kecat naplano? Petra Škraňková
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Je to otázka na jiné téma, ale osobně se domnívám, že jiná cesta není. To si uvědomují nejen experti, ale i politici. 9.6.2010 11:03
OTÁZKA: Dobrý den, pane Matějů, prý jsou ty půjčky součástí vícezdrojového financování. Kde jste se inspirovali? Děkuji za odpověd. V.Zelená
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Udělali jsme rešerše mnoha zemí, jako je Velká Británie, Finsko, Švédsko, Maďarsko, Nizozemí ale i Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Nechtěli jsme se inspirovat pouze v oblasti půjček, ale v celém systému finanční pomoci studentům. Z každé země jsme vybrali to nejlepší. Například Maďarský systém půjček má velmi nízké náklady na správu, poskytování a vymáhání půjček, na Novém Zélandu nás inspirovala opatření v systému půjček, směřovaná proti odlivu mozků studentů, kteří studují v zahraničí. Nizozemí je nám nejblíže kulturně a má nejpropracovanější systém jednotlivých částí finanční pomoci studentům, totiž princip více zdrojového financování a ekonomické samostatnosti studenta bez věkové hranice 26 let. Studenti si staví pyramidu částí finančních nákladů, která se skládá z grantů, stipendií, příležitostné práce, příspěvků od rodičů, úspor, půjček, příplatků na partnera, na studenta žijícího bez rodičů a podobně. To je směr, kterým jsme se rozhodli vydat i u nás v České republice. Podívejte se do sekce Finanční pomoc krok za krokem: http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/cilovy-stav, tam je názorný obrázek, jak by navrhovaný systém mohl vypadat. 9.6.2010 11:06
OTÁZKA: Proč si myslíte, že většina vědeckých kapacit je proti vám v čele GAČRu? Nemyslíte si, že by tam měl spíš být někdo, koho vědci uznávají a ne někdo, kdo žádný uznávaný vědec sám nikdy nebyl, a tak se snaží aspoň ostatním mluvit do toho, jak se jim mají rozdělovat peníze? Jachym Kolar
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: To je podle Vás otázka na finanční pomoc studentům? Přesto odpovím. Na čem zakládáte tvrzení, že většina vědeckých kapacit je proti mě? Pokud jde o uznání, mám nejvyšší citační index i h-index v české sociologii. Zdravím. 9.6.2010 11:09
OTÁZKA: Dobrý den, měla bych na Vás jeden dotaz, připravujete systém půjček, jehož zavedení bude jistě stát hodně peněz. Je vůbec zájem o půjčky? Dnes si studenti u bank téměř nepůjčují, protože mají strach ze splácení, pokud nebudou dost vydělávat. Jak ten strach chcete překonat? Neženete studenty do dluhové pasti? Díky za odpověď.
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Je pravda, že studenti se dnes u bank půjčky téměř neberou. Z výzkumu studentů víme, že půjčku od banky mají asi jen 3 % studentů. Důvod je ale zřejmý, současné půjčky nabízené bankami se velmi podobají spotřebitelským úvěrům nebo hypotékám a těch se studenti i jejich rodiče samozřejmě bojí, protože úroky z těchto půjček jsou vysoké, aby se pokrylo riziko s nesplacení a splácení není závislé na skutečné výši příjmu. Tentýž výzkum studentů nám ale řekl, že pokud by se úrok snížil, protože by půjčka byla garantována státem, a splátky půjčky by byly úměrné výši příjmu absolventa, o studentskou půjčku by mělo zájem 40 % současných studentů. Když jsme se studentů ptali, jak velkou půjčku by v takovém případě brali, zjistili jsme že by to bylo okolo 4,5 tisíce měsíčně, což odpovídá i našim propočtům. 9.6.2010 11:12
OTÁZKA: dobrý den, povede placení školného i k lepší dostupnosti kolejí? jeden můj kamarád například musel přespávat nějakou dobu v autě na parkovišti před školou, protože kolej nedostal a podnájem nemohl sehnat nebo na něj neměl
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Již dnes studenti dostávají příspěvek na bydlení jako tzv. Ubytovací stipendium, takže bydlení na koleji není jedinou možností. Ve vícezdrojovém financování počítáme s tím, že student získá finanční příspěvek na ubytování a dojíždění, přičemž více než dnes bude výše tohoto příspěvku vázána na ekonomickou situaci v rodině studenta nebo jeho rodičů a tudíž i odstupňována na rozdíl od současné situace. Pokud byste měl více dotazů, rád Vám je zodpovím na facebooku "Jak na finanční pomoc studentům?" 9.6.2010 11:16
OTÁZKA: Nebojíte se příliš velikého zadlužení studentů? Nebudou jako absolventi znevýhodněni ve chvíli, kdy si budou potřebovat brát jiné půjčky?
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Půjčka na studium je – jako každá půjčka – limitujícím faktorem v dalších rozhodováních. O tom není pochyb. Proto je celý systém finanční pomoci připravován tak, aby výše zadlužení absolventů byla co nejmenší. Proto navrhujeme zavedení základního a doplňkového studijního grantu, spoření na vzdělání, atd.. Vícezdrojový princip finanční pomoci a poradenství poskytované studentům, kteří projeví zájem o půjčku, stejně jako předpokládané splácení půjček vázané na výši příjmu, jsou prvky systému, které by měly zadluženost studentů minimalizovat. Nerovné podmínky na začátku, dané zejména sociálním původem, se sice půjčkami trochu přenáší do budoucnosti, ale musíme počítat s tím, že pro absolventa vysoké školy pocházejícího z nízkopříjmové rodiny je díky celoživotně vyšším příjmům snadnější splácet půjčku z nadprůměrných příjmů, než získat finanční podporu od výchozí rodiny. 9.6.2010 11:19
OTÁZKA: pokud počítám správně, po pětiletém studiu skončí možný vysokoškolák (není jisté, že dokončí) s dluhem 270 tis ? Vzhledme k tomu, že jde o mladého člověka, kolem 25 let, tak bude splácet z nástupního platu. Také si bude muset zařídit bydlení a na založení rodiny mu už jaksi nezbyde. Kolik mladých lidí si myslíte, že do toho půjde ? zeman zeman
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Počítáte docela správně. Půjčka by byla limitována 4000 Kč měsíčně. Podstatné ale je, že absolvent který nedosáhne průměrného příjmu, bude splácet pouze 500 Kč měsíčně. Jakmile jeho příjem překročí průměrný příjem, bude splácet částku určenou procentem z tohoto příjmu. Pokud ale bude chtít, může splácet více. To by nemělo rozpočty těch absolventů, kteří budou mít nízké příjmy zatížit tak, jako klasické spotřební úvěry nebo hypotéky, kde se splátky kolísajícím příjmem neřídí. Nepředpokládám, že si všichni studenti budou brát půjčky v maximální možné výši. Chci s mým týmem vést studenty k finančnímu plánování studijních výdajů a příjmů z různých zdrojů. 9.6.2010 11:25
OTÁZKA: Jste pro zrušení akademie věd? Jachym Kolar
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Nejde o otázku na finanční pomoc studentům. Nicméně: nejsem pro zrušení AVČR, jsem ale pro vznik výzkumných univerzit, na jejichž rozvoji by se měla podílet i AVČR. 9.6.2010 11:26
OTÁZKA: V rádiu jsem slyšel, že jste nezapojili studenty do přípravy návrhu, můžete vysvětlit proč? Domnívám se že studenti jakožto cílová skupina by měli mít možnost se k návrhu vyjádřit.
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Právě naopak. V průběhu přípravy reformy jsme informovali celou cílovou skupinu, tedy nejen studenty ale i jejich rodiče. Zřídili jsme stránky finanční pomoci studentům http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/. Také jsme přijímali a pořád přijímáme dotazy a názory prostřednictvím emailu expertiRTV@reformy-msmt.cz od studentů a celé veřejnosti a hlavně je vedena zajímavá diskuse se studenty v rámci internetového fóra na stránkách finanční pomoci studentům a také na síti Facebook „Jak na finanční pomoc studentům?“ http://www.facebook.com/group.php?v=wall&ref=nf&gid=184486196383. Zástupce Studentské komory jsme zvali na všechna naše setkání a konference, poprvé byla SK RVŠ výslovně vyzvána k zasílání připomínek na mezinárodní konferenci „Bílá kniha a jak dál? Reforma terciárního vzdělávání v České republice“ konaná ve dnech 16.10.-17.10.2009. V rámci diskuse, které se zástupci SK RVŠ zúčastnili, se svým názorem veřejně vystoupili. Písemné připomínky již následně zástupci SK RVŠ nezaslali. Podruhé byla SK RVŠ výslovně veřejně vyzvána k zasílání připomínek dne 1.2.2010 na semináři konaném v PSP ČR, kde byla prezentována reforma finanční pomoci studentům se zvláštním zaměřením na handicapované studenty. Účastníci semináře byli výslovně vyzvání k zasílání připomínek k návrhu reformy 9.6.2010 11:29
OTÁZKA: Navrhujete zavedení zvláštního režimu pro zaměstnávání studentů, který by umožňoval spojit potřebu nepravidelného výdělku s výhodami studentské praxe bez zátěže zdravotního a sociálního pojištěno. To ale podle mého názoru povede k poškození studentů v sociálních systémech, kterými jsou podpora v nezaměstnanosti, nemocenské a důchodové pojištění, atd. Uvažovali jste o těchto rizicích?
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Nemůže dojít k poškození studentů v sociálních systémech, protože bez zavedení zvláštního režimu zvýhodněné občasné studentské práce by studenti v těchto systémech nebyli vůbec, protože by nepracovali. Ti studenti, kteří budou preferovat (a mít časové možnosti) na systematickou a časově náročnou práci, budou samozřejmě i nadále podléhat standardním zaměstnaneckým pravidlům (odvodově nezvýhodněným), ale samozřejmě z toho titulu budou účastni v odpovídajících sociálních systémech. Navrhovaný systém tedy situaci pracujících studentů nezhoršuje a situaci některých studentů občasně pracujících zlepšuje. Navíc, výše výdělku studenta je omezena stropem částky, ze kterého za studenta platí zdravotní pojištění stát, takže při vyšších výdělcích student ztrácí nárok na takové zvýhodnění. Aktivní účast studenta na přispění části osobního rozpočtu je výchovná. 9.6.2010 11:32
OTÁZKA: Dobrý den, měla bych jeden dotaz: Pořád mi není jasné, jak by měly studentské půjčky fungovat ? Kolik bychom si my studenti mohli případně půjčit a jak by to bylo se splácením? Děkuji za odpověď
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Chceme, aby pro studenty byly půjčky přijatelné. Toho chceme dosáhnout především nastavením co nejnižších úroků, což nepůjde bez státní garance za půjčky a splácením půjček až po ukončení studia. Za nejdůležitější považujeme, aby výše splátek byly závislé na výši příjmů absolventů. Půjčka navíc má být pouze doplňkovým zdrojem chybějících prostředků, určených na pokrytí životních nákladů při studiu. To znamená, že má pokrýt pouze chybějící prostředky do celkové výše životních nákladů. Výši stropu pro studentskou půjčku, úroky a další parametry systému nyní nastavujeme pomocí simulačních modelů. Z výzkumu mezi studenty, který jsme provedli v roce 2009, již víme, že životní náklady studenta v denním studiu na veřejné vysoké škole jsou v průměru 8 500 Kč měsíčně, u studentů soukromých vysokých škol je to dokonce v průměru 15 155 Kč měsíčně. Poslední propočty ukazují, že půjčky by mohly pohybovat okolo 4000 Kč měsíčně, to je 48.000 ročně, což odpovídá i představám studentů, kolik by asi tak chtěli půjčovat. 9.6.2010 11:35
OTÁZKA: Dobrý den, o kolik výhodnější by měly být půjčky pro studenty oproti běžným půjčkám bank, které mají pro studenty připraveny různé výhody? A na co konkrétně by půjčky měli studenti používat a jak chcete zajistit, aby to neutratili za něco jiného? Děkuji
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Jak jsem již uvedl, základní předností studentských půjček budou nízké úroky, vyplývající ze státních garancí půjček. Dále splácení procentem z příjmů v závislosti na kolísající hladině mzdy absolventa, a - tak jako v jiných zemích - možností prominout půjčku při prokazatelné neschopnosti splácet z objektivních důvodů (dlouhodobá nemoc, invalidita, atd). Předpokládám, že doba, kdy by se půjčka mohla prominout by mohla být okolo 25 let po absolvování školy. Peníze z půjček budou uvolňovány na bankovní konto studenta postupně každý měsíc. Tímto fázováním předejdeme zneužívání půjček na nákupy drahých předmětů nesouvisejících se studiem, jiná omezení zavádět nechceme. 9.6.2010 11:40
OTÁZKA: Někde v nějakém rozhovoru jsem četl, že bude překlopena nepřímá pomoc studentům na přímou. To se mi zdá jako zbytečná kosmetická úprava. Taky si myslím, že takové překlopení nemůže vytvořit na rodičích nezávislého studenta, protože studenti byli vždycky závislí na své rodině.
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Překlopení nástrojů nepřímé podpory do podpory přímé není v žádném případě formálním přejmenováním. Jde o skutečně zásadní změnu systému podpory studia. Současný nepřehledný systém není u potřebných studentů mnohdy využíván proto, že studenti nebo jejich rodiny nevědí, na kterých místech a jakým způsobem mohou o finanční pomoc žádat. Je pravda, že přímá podpora se dostane i těm, jejichž rodiče v současném systému nemohou nepřímou formu podpory využít. I to je jeden z cílů reformy systému. Proto předkládaný materiál navrhuje tzv. vícezdrojové financování. V současném systému je student silně závislý na rodičích a na vlastních výdělcích (tyto dva zdroje představují 80 % všech příjmů studentů, v zemích s efektivní finanční pomocí tyto dva zdroje pokrývají okolo 50 % rozpočtů studentů). Nevyrovnaný studijní rozpočet je tak doplňován téměř výhradně prostřednictvím brigád a přivýdělků, což vede k prodlužování studia. V návrhu založeném na vícezdrojovém financování studentů se jedná o zcela novou filozofii. Student bude mít možnost si sestavit osobní rozpočet, který se bude skládat z grantu základního, grantů doplňkových, z úspor od rodičů, z pomoci od zaměstnavatelů, z přivýdělku, a konečně z půjček na studium. Každý student tak bude mít možnost podle sociální situace a podle toho, jakou školu bude studovat, kombinovat zdroje příjmů ze státní a soukromoprávní pomoci a teprve na konci si na chybějící prostředky vezme půjčku. Pomoc se sestavením financování plánu životních nákladů a složením rozpočtu budou studentům povinny poskytovat v rámci poradenství banky a jejich bankovní poradci. Plán implementace totiž předpokládá, že povolení k nabízení státních půjček a spoření na vzdělání získá pouze ta banka, která bude poskytovat odborné poradenství jak studentovi, tak jeho rodině. 9.6.2010 11:45
OTÁZKA: Proč utrácíte velké sumy za výzkumy? Neděláte je nakonec jen proto, abyste podpořili vaše vlastní názory a návrhy?
Jeden ze spoluautorů reformy vysokých škol Petr Matějů. ODPOVĚĎ: Výzkum studentů vysokých škol je pro nás cenným zdrojem informací pro přípravu parametrů návrhu finanční pomoci studentům. Řadu věcí tušíme, ale dobře připravený návrh systému finanční pomoci studentům musí stavět na ověřených informacích. Z výzkumu studentů například vyplynulo, že celkové životní náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole činí v průměru 8 tisíc měsíčně. U studentů soukromých vysokých škol jsou životní náklady dokonce v průměru 11 tisíc měsíčně. K důležitým zjištěním patří i to, že 80 procent příjmů studentů, ze kterých hradí náklady spojené se studiem, pochází buď od rodičů studenta (45 procent příjmu) nebo z vlastního výdělku studenta (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci hrají naprosto zanedbatelnou roli. To je podle našeho názoru neúnosná situace. Když k tomu přidáme zjištění, že téměř polovina studentů uvádí, že jejich finanční zdroje nejsou na pokrytí nákladů spojených se studiem a ekonomická situace ohrožuje jejich další studium, vede nás to k přesvědčení, že systém finanční pomoci studentům je třeba zavést velmi rychle. 9.6.2010 11:45

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.