Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odříznout matky od práce? Není k tomu důvod, tvrdí ekonomka

  17:00aktualizováno  17:00
„Chceme dát ženám i celé společnosti najevo, že je normální, když žena není doma s dítětem celé tři roky,“ tvrdí ekonomka Klára Kalíšková, spoluautorka Koncepce rodinné politiky, která testuje slaďování rodinného a pracovního života v praxi.

S devítiměsíční dcerou učí na částečný úvazek na vysoké škole a k tomu se věnuje výzkumu. Na rodičovské se chystají vystřídat s manželem. „Otcovská ve většině zemí funguje,“ říká.

Co chcete koncepcí docílit?
Opatření se zaměřuje na změnu společenského postoje – tedy toho, co ženy a celá společnost očekávají od mateřství a jak je vnímána role ženy ve vztahu k dětem. Říká se, že nemá smysl u nás budovat jesle, protože společenská norma je, že se žena stará o dítě. To však není nezměnitelné. Když zbudujeme jesle a zkrátíme rodičovskou dovolenou, dáme signál ženám i celé společnosti, že je normální, aby žena nebyla doma tři roky. Koncepce počítá s nárokem na předškolní vzdělávání od dvou let a směřuje k tomu, aby ženy měly volbu snížit si tradiční tříletou rodičovskou na dva roky. Mělo by být relativně běžné, že se vracejí do zaměstnání. Z nejnovějších zahraničních studií plyne, že když chcete zvýšit porodnost, musíte především nabídnout finančně a místně dostupnou institucionální péči – aby péče o děti nedopadala na ženy tak výrazně, jako dopadá u nás.

Fotogalerie

Pokud bychom ze dne na den zvýšili počet školek a jeslí, budou tam ženy své děti umisťovat? Společnost přece jen stále očekává, že ženy budou s dětmi dlouho doma.
Ta zařízení by byla z velké části prázdná. Ženy jsou aktuálně nastavené na to, být s dítětem většinou tři roky doma. Jdou s tím plánem do života od mládí, vidí, že takhle to tady funguje. Žena dostuduje vysokou školu, vdá se a nastupuje do prvního zaměstnání s tím, že bude mít v následujících několika letech děti. Rovnou si hledá pozici, která možná není tak náročná. Většinou nemá v této fázi velké aspirace na kariérní postup, ví, že si nejspíš pořídí dvě děti, a tím pádem bude dobrých šest let doma.

Nicméně už dnes si může většina žen zvolit kratší než tříletou rodičovskou nebo pracovat na částečný úvazek při pobírání rodičovské.
Obecně se kratší rodičovská úzce pojí s dostupností předškolní péče. Kratší rodičovskou si volí velmi málo žen a nemění se to – je jich dnes necelých 11 procent. Navíc pořád existují výjimky – ženy, které před narozením dítěte studovaly nebo byly nezaměstnané, mají dnes nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské a jsou tak k dlouhé rodičovské nucené. Koncepce jim chce dát možnost volby tříleté varianty.

Co je špatně na dlouhé rodičovské?
Výzkumy ukazují, že i když se při pobírání rodičovského příspěvku dá pracovat, tak ženy o této variantě často nevědí nebo tam funguje psychologický efekt. Vyjednávací pozice žen i ve vztahu k manželovi o tom, kdy se vrátí do zaměstnání, je slabší, protože dostává skrytý signál, že dokud jí chodí peníze od státu, tak je placená za péči a má být doma. Často ženy začnou hledat práci až po skončení pobírání příspěvku.

V Česku máme nárok na nejdelší rodičovskou v Evropě, možná na světě, až čtyři roky. Neměl by se tedy počet let zkrátit ze zákona?
Rozhodli jsme se, že nechat ženám svobodnou volbu je lepší. Trend by však měl být takový, že od dlouhé rodičovské bude čím dál víc žen ustupovat, až varianta pozbude smyslu. Navrhované změny by se měly pojit s rozumnou osvětovou kampaní, aby rodiny vůbec věděly, na co mají nárok.

Klára Kalíšková

Vystudovala ekonomii na Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově, doktorandské studium na CERGE-EI, už během studia začala pracovat jako výzkumník pod Akademií věd a pod think-tankem IDEA. Pracuje jako odborná asistentka na katedře Institucionální, environmentální a experimentální ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE, kde vyučuje předmět hodnocení veřejných politik, a zároveň je výzkumnicí think-tanku IDEA. Je vdaná, má devítiměsíční dceru Barborku.

A co naopak argument, že dítěti je nejlépe s matkou a nemělo by se odkládat v nízkém věku do předškolních zařízení?
Každá rozumná maminka vám řekne, že tohle funguje jen do chvíle, kdy ji těší a baví starat se o dítě. Když máte vystresovanou, naštvanou ženu, jež nechce být doma a chce se vrátit do práce, tak dítěti bude lépe v jesličkách. Péče samozřejmě musí mít jistý standard, nesmí být třeba 30 dětí na učitelku.

Jak se stavějí k délce rodičovské zaměstnavatelé?
Zaměstnavatel ví, že když nastoupí mladá žena, pravděpodobně bude brzy několik let mimo a on bude shánět náhradu a tři roky jí držet místo. U nás je to bohužel nastaveno tak, že v momentě, kdy si žena pořídí dítě, je odříznuta od práce.

Bylo by lepší, kdyby nebyla?
Poznatky ze zahraničí ukazují, že je důležité, aby žena neztrácela možnost komunikace s předchozím zaměstnáním. Jde i o takové drobnosti, jako je nezrušení pracovního e-mailu. Možná zpočátku nebude mít čas se do něj moc často dívat, časem si však mnoho žen rádo najde nějakou chvilku k tomu, aby otevřely pracovní e-mail a zjistily, co se v jejich zaměstnání děje. Nemusí nutně reagovat, chodit na schůzky a pracovat. Snáz by se potom otevřela debata se zaměstnavatelem o návratu na částečný úvazek nebo nějaké formě spolupráce. Je škoda, že to u nás funguje hodně málo.

S tím souvisí částečné úvazky. Měl by mít zaměstnavatel povinnost je poskytovat?
Tu už u nás dávno máme. Pokud máte malé dítě, ať jste žena, či muž, můžete zaměstnavatele požádat o částečný úvazek a on vám musí vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. A i když to rodiče vědí, bojí se zeptat, protože zaměstnavatel by si mohl myslet, že nejeví o tu práci zájem, že pro ně není tak důležitá. Pro zaměstnavatele je snadné říct ne a tím debata skončí. Proti tomu se můžete nanejvýš ohradit soudně. Myslím, že i spousta tatínků by ocenila, kdyby si mohli zkrátit úvazek a věnovat se víc rodině.

Co na tom mění koncepce?
Zaměstnavatel by na žádost zaměstnance měl písemně ony „vážné provozní důvody“ specifikovat. Když se nad nimi zamyslí, možná zjistí, že to může být dobrý způsob, jak si udržet ve firmě ženy-matky. Jinak budou odcházet někam, kde jsou příznivější podmínky. Také jsme navrhli motivaci pro zaměstnavatele – slevu na sociální pojištění až 5,5 procentního bodu, pokud nabídne flexibilní formu zaměstnání pro rodiče dětí do šesti let včetně. Odvody jsou dnes hodně vysoké.

Koncepce přináší dvě opatření, jak zapojit otce do péče o malé děti – týdenní placená otcovská poporodní péče a finanční bonus za vystřídání na rodičovské.
Otcovská ve většině evropských států funguje a opatření není tak drahé (půl miliardy ročně, pozn. red.). Z vlastní zkušenosti i jako výzkumník si myslím, že je důležité, aby otcové navázali vztah s dítětem hodně brzo.

Proč by si nemohli vzít normální dovolenou?
Spousta mužů to neudělá, protože jim to připadá zbytečné, když je vlastně žena s dítětem doma a oba jsou v pořádku. Muž se nenaučí základní péči o dítě a to má podle výzkumů dopady dlouhodobého charakteru – ženě méně pomáhá, méně se o dítě stará v pozdějším věku a je menší pravděpodobnost, že by si vzal část rodičovské dovolené.

Střídací bonus je navrhován jako prodloužení placené rodičovské o tři měsíce, pokud s dítětem zůstane doma ten druhý rodič. Není to příliš štědré? Jinde v Evropě to řeší sankčně – když se rodiče na rodičovské nevystřídají, část příspěvku ztratí.
Snažili jsme se v koncepci rodinám přilepšit, ne na ně uplést bič. Cílem by mělo být zapojit otce, ne potrestat rodiny, kde to z nějakého důvodu nejde nebo o to nemají zájem. Nastavili jsme to motivačně, jsou to placené tři měsíce navíc, které rodina jinak nezíská.

V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová

A jak to má fungovat? To si má žena na dobu tří měsíců najít zaměstnání?
Je to myšleno tak, že se bonus bude s největší pravděpodobností vybírat v době, kdy se ženy budou vracet do práce. Současné nastavení je takové, že je muži mohou na rodičovské vystřídat a brát rodičovský příspěvek namísto nich. Muž však nevymění placenou práci za částku, která je výrazně nižší než jeho mzda. Třeba i proto, že rodina jeho příjem potřebuje. Podle návrhu by tatínkové pobírali určité procento (80 procent, pozn. red.) svých předchozích příjmů, stejně jako je dnes nastavena mateřská (včetně stropu – dnes 33 120 korun, pozn. red.).

Koncepce navrhuje zrušit daňovou slevu na manželku (rodiny ušetří 6,5 miliardy korun ročně). Jaký by to mělo efekt?
Hlavním problémem slevy na manželku je, že demotivuje ženy, aby začaly pracovat. Když manželka nastoupí na mateřskou a přestane pracovat, manželovi se sníží daně o více než dva tisíce měsíčně, to už je v rodinném rozpočtu znát. Ona sice bude po návratu do zaměstnání něco vydělávat, ale partneři musí zajistit hlídání – školku, jesle, řešit, jestli se žena má kam vrátit a na jaký úvazek, dále to, že bude muset dojíždět a budou pravděpodobně zvýšené náklady na stravu, oblékání... A navíc by přišli o daňovou slevu.

Proč by se tedy měla rušit?
Jde i k rodinám, které pomoc od státu nepotřebují. Mohou ji pobírat i bezdětné rodiny a vůbec tam není specifikováno, proč manželka nepracuje. Pokud je nemocná, v invalidním důchodu, pečuje o dítě – pak to dává smysl, přináší peníze do rodinného rozpočtu ve chvíli, kdy je rodina potřebuje. Když však například manžel vydělává hodně peněz a chce mít doma teplou večeři, měl by to stát podporovat? Navíc je dnes sleva určená jen pro manžele, ale dnes se lidé z řady důvodů brát nechtějí. Není důvod podporovat zrovna manželství a ne jiné formy soužití či rodin.

Jak se díváte na návrh navýšit všechny existující dávky pro rodiče? Mateřskou, rodičovskou, porodné, přídavky na děti?
Je otázka, jestli zvýšit všechny. Když jsme navrhli zrušit slevu na nepracující manželku, vznikla debata, jak rodinám nahradit dva tisíce měsíčně, o které by většina z nich přišla. Aby na tom nebyly bity. Navíc zmíněné dávky nebyly valorizovány posledních skoro deset let a mzdy i ceny šly nahoru.

Budou si rodiče díky vyšším dávkám pořizovat více dětí?
Finanční stránka věci většinou není zásadní pro rozhodnutí rodin mít děti. Může pomoci při snižování chudoby. Mladé rodiny mívají problém dětem zaplatit kroužky, někdy i školku. To, co většina lidí považuje za levnou věc, může být pro nízkopříjmové rodiny drahé. Děti pak do školky nechodí, a zejména pokud jsou ze sociálně vyloučených skupin, je to problém do budoucna.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.