Žádná z obou stran ve svém volebním programu přímo nemluvila o tom, že by se měla důchodová reforma financovat v první řadě zvýšením daní. ODS přímo hovořila o tom, že udrží daně na současné úrovni. "Jednoduché a nízké daně: Zjednodušíme daňové zákony. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění," stálo ve volebním programu.
TOP 09 financování reformy z vyšších daní sice připouštěla, ale jako druhou možnost. Tou první byly příjmy z dividend polostátní společnosti ČEZ.
"Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní," píše se v programu TOP 09.
Namísto slibů se už letos v srpnu zvýší snížená sazba DPH z 10 na 20 procent a zdraží řada zboží a služeb, jako jsou potraviny, léky, hromadná doprava, dětské pleny, voda nebo teplo.
ODS tvrdila, že veškeré nové privatizační příjmy půjdou na reformu. "Podpoříme penzijní připojištění a spoření, konkurenci penzijních plánů a dobrovolný převod části důchodového pojištění do důchodových fondů. Jeden z nich bude státní, a tedy i státem garantovaný. Veškeré nové privatizační příjmy budou směřovat na reformu penzí," citovaly ODS Lidové noviny.
Další možnosti financování
Zdroje financování jsou. "Zvýšení daní nevidím jako nejlepší řešení. Je tu celá řada jiných zdrojů, o kterých se dlouhodobě nemluví, ať už je to ČEZ nebo různé privatizace," sdělil iDNES.cz ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. Podle něj reforma vzniká nekoncepčně, bez hlubší analýzy.
"Výběr DPH je pro vládu technicky nejsnazší. Špatně se od ní utíká a obchází se daňovými podvody a hlavně ji máte rychle v rozpočtu," dodal analytik.
Podle předvolebních plánů politiků by měla reformu zaplatit především státní společnost ČEZ formou dividend. V úvahu připadá i prodej části akcií ČEZ držených státem. Jen v roce 2008 za ministra financí Miroslava Kalouska získal stát za desetiprocentní balík 50 miliard korun, upozornily LN.
Politici ODS rovněž mluvili o chystaných privatizacích. Ze státního majetku by vláda mohla privatizovat například Českou poštu. Její někdejší generální ředitel Karel Kratina odhadl cenu podniku až na 40 miliard korun. "Jen tržní hodnota nemovitostí se pohybuje okolo 16 miliard korun," uvedl již v roce 2007 Kratina. Na poštu se dokonce vztahuje stále platné privatizační usnesení z roku 1992.
Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl má jiný recept na financování důchodové reformy. Zrušil by většinu z daňových úlev, které popsal ve své studii Martin Jareš z ministerstva financí. Úlev u daní z příjmu a DPH je 210, dohromady dávají 120,2 miliardy korun.
"Z toho o 54 miliard stát přichází kvůli snížené DPH – což ponechme stranou, takové zvýšení daní nepodporuji. Zbývá 66,2 miliardy úlev, jako jsou stravenky, investiční pobídky, zvýhodnění veřejné dopravy, příjmy ze vsazených částek z loterií atd. Zákony se dají zjednodušit a rozpočet spolu se škrty výdajů vyrovnat drsnou politikou zrušení právě těchto výjimek a odpustků, bude-li vůle. Daňové sazby není třeba zvyšovat," uvedl Michl pro MF DNES.
