Mění se daně, mění se dávkyZároveň chce ODS snížit daňovou zátěž také fyzickým osobám tak, aby reálná daň klesla pod 20 procent.
Současný návrh reformy zatím počítá se sazbou 15 procent, která má být odváděna z tzv. "superhrubé" mzdy (plat zaměstnance plus odvody na pojištění placené zaměstnavatelem) a odpovídá 23 procentům současné hrubé mzdy.
"Budeme usilovat o to, aby celkové zdanění osob i firem bylo nižší než ve vládním batohu," řekl v pondělí šéf daňové expertní skupiny ODS Michal Doktor. O detailech plánu nechtěl hovořit, než ho projedná poslanecký klub ODS. "Platí ale to, že může být ponechán výpočet daně z příjmu fyzických osob ze superhrubé mzdy," řekl Doktor.
Prosazení 19procentní daně pro firmy a případně i pro fyzické osoby by v ideálním případě znamenalo návrat k rovné dani.
"Pokud se podaří vyjednat nižší zdanění fyzických i právnických osob, jsem připraven ten vládní batoh podpořit," uvedl v pondělí exministr Vlastimil Tlustý.
Právě kvůli němu a skupince poslanců z frakce, kterou vytvořil, vznikly v ODS celkem tři skupiny – daňová, sociální a zdravotní, které řeší možné úpravy vládou navržené reformy.
Jak ale celé jednání dopadne, záleží především na tom, zda se podaří najít pro nižší daně dodatečné zdroje. Zatím rozpočotová skupina vytipovala několik odečitatelných položek, které by případný výpadek z daní mohly pomoci zmírnit.
Jedno procento dolů a musí se škrtnout pět miliard
To, že v ODS kalkulují nyní s variantou, že by se firmy dostaly k devatenáctiprocentní sazbě daně z příjmu dříve než v roce 2010 – možná už v příštím roce – v pondělí MF DNES potvrdili dva ze členů expertní skupiny občanských demokratů: bývalý poslanec a nyní Topolánkův konzultant Martin Kocourek i ministr průmyslu Martin Říman.
"Na tom je široká shoda ve skupině lidí, kteří se tím zabývali," potvrdil Říman plán, se kterým občanští demokraté osloví partnery ve vládní koalici. "Předpokládám, že to by také měla být jedna z nejvýznamnějších změn, ke které ještě v reformě může dojít," dodal ministr.
I když se na tom vládní strany shodnou, prakticky to bude znamenat, že budou muset škrtat jinde – podle Římana za každé jedno procento dolů pět miliard korun.
Na to upozorňuje i lidovecký ministr Miroslav Kalousek, který se diskusi o razantnějším snížení daní firmám nebrání. "To je samozřejmě možné, ale musí to být doprovázeno tím, že se sníží výdaje. Jde o ryze politické rozhodnutí, protože technicky se to uskutečnit dá. Hledat ale prostor pro další škrty bude mimořádně obtížné," řekl Kalousek.
Vláda zatím navrhuje, že firmy by měly platit místo dnešních 24 procent ze svého příjmu od příštího roku daň 22 procent, od roku 2009 ještě o dvě procenta méně a konečných devatenáct procent v roce 2010.
"Manévr se snižováním daní bude možný, jen když se podaří pohnout s daňovými základy," upozorňuje expert ODS Kocourek.
ODS počítá hlasy
Pro koalici bude diskuse o daních těžká, protože lidovecký poslanec Ludvík Hovorka, který hrozí, že nepodpoří vládní reformu, nepovažuje už teď navržené postupné snížení daní firmám za dobrý nápad. "Z mého pohledu také závisí osud reformy na tom, jak se ještě podaří vyjednat nižší daně pro firmy i občany," říká Jan Schwippel, jeden z rebelů v poslaneckém klubu ODS, člen frakce založené Tlustým.
Vzhledem k poměru sil ve Sněmovně se musí koalice ohlížet na každý hlas, i když jí záda kryjí odpadlíci z ČSSD Michal Pohanka a Miloš Melčák. Ten zase navrhl, aby snížená sazba daně z přidané hodnoty, kterou se zdaňují třeba potraviny, nebyla devět, ale pouze sedm procent. Tak by však vládě chyběly další miliardy.
Šéf expertní skupiny občanských demokratů Michal Doktor v pondělí MF DNES řekl, že o možné úpravě daní bude pětičlenná skupina vyjednavačů jeho strany diskutovat s lidovci a zelenými příštích zhruba čtrnáct dnů. Reforma se má přitom definitivně schvalovat v půli srpna.
